Petr Honzejk: Schillerová uvažuje o obraně jako o opravě obrubníku v Malhostovicích
Jsou věci, které člověk tak nějak ví, ale přesto, když se nade vší pochybnost potvrdí, tak to bolí. Dobrým příkladem je stvrzení neblahého tušení, že současná česká vláda nejenže nemá obranu jako prioritu, ale nechce na tom ani nic měnit. V situaci, kdy čelíme největšímu ohrožení za dobu existence samostatného Česka, je to buď totální slepota nebo neuvěřitelný hazard. O co jde, jak je to možné a čemu nás naše vláda vystavujeme?
Ministryně financí Alena Schillerová dostala na tiskové konferenci po jednání vlády otázku, jestli Česko bude usilovat o zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP, jak jsme slíbili spojencům v NATO před dvěma lety v Haagu.
Čtěte také
Odpověď? Záporná. „Pět procent výdajů na obranu je nereálných, pokud nechceme úplně zlikvidovat ekonomiku.“ Nic o tom, že se vláda bude snažit výdaje zvyšovat. Nic o tom, že si uvědomuje hrozby, kterých neustále přibývá. Stále jen účetní pohled.
Jako bychom se nebavili o existenční záležitosti, ale o rekonstrukci obrubníku v Malhostovicích, odkud Alena Schillerová pochází a které patrně dosud formují její mentální a politický obzor.
Nezodpovědnost, či obrannou slepotu, nelze samozřejmě svádět jen na Alenu Schillerovou. Ta je v tomto případě, omlouvám se, spíš jen přičinlivá a loajální účetní. Celá současná koaliční vláda v čele s Andrejem Babišem se k obraně země staví v nejlepším případě bokem.
Čtěte také
O to je to ale samozřejmě horší, protože nejde jen o účetnictví. Jde vlastně o ideologii. Koaličně sdílenou ideologii černého pasažérství a ignorance.
Je sice pravda, že naše obranné výdaje dosáhnou po delší době dvou procent HDP, což odpovídá staršímu závazku NATO z roku 2014. Ale od té doby se situace změnila natolik, že jde o příslovečnou přípravu na minulou válku.
V oblasti politické nepříčetnosti
Čtěte také
Když se podíváme na srovnání obranných výdajů s dalšími zeměmi aliance, tak nejenže Česko je nyní na chvostu ale „hrdě“ se na něm chce vézt dál.
Pobaltské státy a Polsko se pohybují kolem pěti procent HDP už teď a kdyby se tam Alena Schillerová a spol. zajeli podívat, zjistili by, že zlikvidovanou ekonomiku opravdu nemají. Jde naopak o prosperující země. Také Německo, které dlouhodobě obranu podceňovalo, se už blíží třem procentům HDP a pětiprocentní závazek beze vážně.
Česko je v NATO nyní na 28. místě – v nominálním vyjádření pak na úrovni notorického ignoranta obrany, kterého neustále kritizuje americký prezident Donald Trump. Tedy Španělska premiéra Pedra Sáncheze.
Čtěte také
O Donaldu Trumpovi nemluvím náhodou. Je to právě on, který s požadavkem, aby se Evropa začala o svou obranu lépe starat, přišel. Je to trudný pohled: Celá současná česká vládní koalice pobíhala před volbami v trumpovských červených čepicích. A nyní odmítá reagovat na to jediné, co je na Trumpově politice vůči Evropě, a tedy Česku, pozitivní a ignoruje jeho bezpečností budíček.
Dalo by se cynicky říci, že červená čepice byla Andreji Babišovi a Petru Macinkovi dobrá, ale pod ní nebylo zhola nic.
V české politice za vlády Andreje Babiše doslova explodoval starý motiv, že starat se o obranu nemá cenu, protože se za A stejně neubráníme a za B to za nás vybojují jiní. Celé je to kryté řečmi, že se musíme nejdříve postarat o „naše lidi“. Což je samozřejmě gigantický protimluv.
Čtěte také
Protože co si lidi vezmou z nabízeného koláče na dluh, když nebude zajištěné, aby ho mohli zkonzumovat v bezpečí? Když bude naopak vážně hrozit, že jim ho někdo, čti Rusko, rozstřílí na cucky, variantně včetně jich samotných?
Někdo může říci, že to je jen strašení. Jenže není. Pár set kilometrů od našich hranic probíhá válka vyvolaná zemí, která nás vede na předním místě v seznamu nepřátel. Zemí, která zintenzivňuje teroristické útoky přímo v členských zemích NATO – naposledy v Německu pokusem zaútočit na letiště v Lipsku. Zemí, která útočila už i u nás.
Nejen ve Vrběticích, ale třeba i v depu pražského dopravních podniku a každou chvíli podniká hybridní útoky. Opravdu si někdo příčetný myslí, že tuhle zemi, která rozumí jen a jen síle, můžeme odradit jinak, než tím, že budeme opravdu silní? Babišova vláda, jak opět potvrdila Alena Schillerová, si to bohužel myslí a dostává se tak do oblasti politické nepříčetnosti.
Proč to můžeme tvrdit? Protože ve slovech Aleny Schillerové o obraně nezaznělo alespoň „budeme se snažit“. Ale jen a jen tradiční české „nejde to“. Neprobudil nás Trump, neprobudila nás válka na Ukrajině, neprobudily nás útoky přímo na našem území. Budíček bude muset být zřejmě ještě tvrdší. Snad k němu nedojde. Protože když ano, bude už pozdě.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
