Jan Fingerland: Švédové mají volby rádi napjaté

Švédové jsou na trochu napětí před volbami zvyklí. A také po nich, protože tamní volební systém produkuje parlamenty plné středních a menších stran, a tedy i složitých vládních koalic. Situaci zjednodušuje fakt, že strany se sdružují do předem odhadnutelných bloků.

Čtěte také

Švédové ve volebních debatách zapomněli na světové dění. Postoj k EU nebo Ukrajině strany sdílí

Předminule to byla levicová koaliční vláda sociální demokratky Magdaleny Anderssonové. Neměla to jednoduché, musela se vypořádat s dopady covidu nebo ruské války na Ukrajině, a podání přihlášky do NATO – tedy porušení starého tabu švédské neutrality.

V roce 2022 zvítězila pro změnu pravicová koalice dosluhujícího premiéra Ulfa Kristerssona ze strany Umírněných. Aby mohl vládnout, porušil Kristersson jiné tabu. Mohl sestavit jen menšinovou vládu, a tu zvenčí podporovali Švédští demokraté, antiimigrační strana s neonacistickými kořeny.

Nečekaná nejistota

Zdálo se, že k vítězství míří zase levicový blok, navzdory faktu, že pravicové vládě se daří udržovat ekonomiku ve slušném růstu při nízké inflaci i nezaměstnanosti. Podle posledních průzkumů to vypadá na souboj velmi těsný. Záležet bude na řadě faktorů, zdaleka nejen na počtu hlasů pro každý z bloků.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak Švédsko odvolává, co odvolalo

Jedna varianta je návrat levicové rudozelené koalice. Při sestavování vlády bude čelit skutečnosti, že mezi několika levicovými stranami existují velké ideologické rozdíly a animozity.  Například postkomunistická strana Levice bude za svou podporu žádat vládní pozice. Jenže to nebude přijatelné pro Stranu středu, bez které to také nepůjde. Zelení zas odmítají spolupráci s Křesťanskými demokraty.

Stejný problém může řešit i pravicový modro-žlutý blok. Dosud mohl vládnout díky podpoře Švédských demokratů. Jenže ti dávají najevo, že pro příště hodlají trvat na přímém podílu u moci – poslední čtyři roky použili k tomu, aby v očích voličů znormálněli, a získali legitimitu standardní strany. V poslední fázi kampaně se prezentují spíš jako opozice než partner dosluhující vlády.

Imigrace (ne)táhne

Očekávají asi 20procentní zisk hlasů. Jenže současně jsou obětí svého úspěchu, pod jejich tlakem nejen pravice, ale i levice hodně modifikovaly své postoje k imigraci. Švédsko v posledních letech zavedlo nejrůznější restrikce pro přistěhovalce, a přikročilo i k deportacím, včetně celkem problematických případů, jako jsou velmi staří, nebo velmi mladí lidé.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Je ale patrné, že otázka imigrace z letošní kampaně zmizela, respektive je podle průzkumů na čtvrtém místě, až za tématy, jako je zdravotnictví, školství a bezpečnost. Za přistěhovalectvím následuje péče o seniory, a pak až ekonomika, zaměstnanost nebo klima.

Za poslední léta se švédská politika a veřejná debata změnily. Sociální demokraté se podle švédských sociologů více ucházejí o konzervativnější voliče. Mluví se o „tradičních švédských hodnotách“ a potřebě integrace příchozích.

Letos je tedy mnohé jinak než v roce 2022. Je možné, že se nakonec bude jednat o nějaké ad hoc středové koalici, která vyloučí krajnosti na obou stranách. To vše bude jasné až po neděli, ale bude to zase trochu jiné Švédsko.

Autor je komentátor Českého rozhlasu