Jan Vávra: Digitální dav v ulicích

2. říjen 2022

Není to tak úplně dávno, kdy za jedno z nejvážnějších ohrožení demokracie, lépe řečeno svobodného veřejného prostoru, byly pokládány iracionální davy, které se koncem 19. století a na počátku století 20. vynořily v průmyslových městech. Masový člověk býval dáván do protikladu k etickému vědomí individua. 

Francouzský sociolog Gustave Le Bone ve své Psychologii davů píše, že člověk jako jednotlivec byl možná vzdělaným tvorem, uvnitř masy je ale barbarem, tedy pudovou bytostí. A iracionální davy se svojí potřebou identifikace s vůdcem skutečně ohrožovaly liberální demokracii během celého 20. století.

Čtěte také

Až počátkem 21. století se díky internetu davy z ulic a náměstí přesunuly do bublin sociálních sítí a vznikl takzvaný digitální dav. Z digitálních mělčin mediasféry se vynořily takzvané postkatechistické většiny, jak to nazývá filosof Václav Bělohradský, které nejsou formovány sociálně-politickými katechismy, nýbrž náladami a emocemi rozpoutanými v marketinkových kampaních. Dosud se ale mělo ovšem za to, že se digitální dav nemůže stát oním lidem, který je v demokracii zdrojem legitimnosti politické vůle.

Nyní všechny příznivce liberální demokracie zaskočil nikoli digitální, ale reálný dav, který se již podruhé v tomto měsíci shromáždil u sochy svatého Václava a zaplnil buď celé nebo minimálně polovinu Václavského náměstí, aby naslouchal pestré směsici ultrapravicových a ultralevicových nacionalistů.  Znamená to, že dějiny se skutečně opakují jako fraška, jak zní slavný bonmot Karla Marxe?

Čtěte také

Z prvního shromáždění byl cítit především strach demonstrantů z nejisté budoucnosti a ze zhoršující se ekonomické a sociální situace. Během demonstrace, která se sešla na svátek svatého Václava už zaznívaly mnohem častěji požadavky na změnu celého řádu, hraničící s demontáží demokracie a nahrazení legitimně zvolené vlády takzvanými odborníky vybranými organizátory protestů.

Rovněž akceleruje nacionální akcent, který se stává hlavním nositelem dalších požadavků. K nim patří odchod z EU a NATO, uzavření přímé smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu za nízké ceny a osvobození tuzemského průmyslu od závislosti na zahraničních společnostech. Dav zatím nemá svého vůdce, lidé jako je děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík, organizátory demonstrace navrhovaný za ministra financí, jím těžko mohou být.

Závislost na konspiračních teoriích 

Překvapuje ovšem stále větší míra iracionality a síla konspiračních teorií, které tvoří základ argumentace účastníků i organizátorů. Ukazuje se, že závislost na dezinformačních webech je mnohem silnější než jakákoli ideologická východiska, ať již ultralevicová či ultrapravicová.

Čtěte také

Vláda může demonstranty samozřejmě snadno označit za proruské extrémisty a bude mít částečně pravdu. To ovšem moc nepomůže. Stejně tak výzvy obracející se k rozumu, jako byla ta ministra vnitra Rakušana, aby se lidi nedali zblbnout. Strach z budoucnosti ani jedno nezažene.

Závislost na nesmyslných konspiračních teoriích a dezinformačních webech naznačuje, že se jedná skutečně o děti digitálního davu, nikoli masové hnutí, které známe z minulého století. To ovšem neznamená, že je tento dav méně iracionální a pro demokracii méně nebezpečný.

Jan Vávra

Lehkost, s jakou digitální dav přijímá lživé zprávy, má značný potenciál a v budoucnosti se jistě může sešikovat za nějakým schopným manipulátorem. Vládní politici by tedy rozhodně neměli spoléhat jen staré konzervativní poučky a na většinu 108 poslanců ve sněmovně.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio