Kateřina Perknerová: Vláda musí umět své kroky prodat
Když předseda SPD Tomio Okamura v předvolení debatě lídrů sněmovních stran uvedl, že by Česká republika měla nakupovat pro letošní topnou sezónu plyn z Ruska, vládní politici zalapali po dechu. Šéf Senátu Miloš Vystrčil posléze vmetl Okamurovi do tváře, že chtít dodávky od člověka, jehož armáda na Ukrajině vraždí civilisty, ženy a děti, je nejen nepřijatelné, ale také nehorázné.
Předseda SPD se samozřejmě veze na vlně strachu z vysokých cen energií, kterou umně obrací nejen proti vládě Petra Fialy, ale také Evropské unii. Jak jednoduchá pravidla má příručka populismu, bylo možné sledovat i na středeční demonstraci na Václavském náměstí v Praze a dalších městech.
Čtěte také
Stačí si stoupnout před mikrofon a tvrdit, že za mnohonásobné zdražení energií může zelená politika Bruselu, pozdní reakce české vlády a odmítání pragmatických řešení po vzoru Viktora Orbána, jenž dává přednost národním zájmům před unijními.
V přecitlivělé společenské atmosféře je ovšem ošemetné tato tvrzení šmahem odmítnout pohrdavým odsudkem, že jejich autoři jsou ruští trollové a skrytí Putinovi agenti. I kdyby to stokrát byla pravda, člověku, který drží v ruce složenku se čtyřikrát vyšší zálohou na plyn, takové vysvětlení nestačí. Chce vědět, jak to má zaplatit a proč se do plateb nepromítlo vládní zastropování ceny energií.
Spodní společenské proudy se derou na povrch
Čtěte také
Stejně tak kroutí hlavou nad cenovkami základních potravin včetně pečiva. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula sliboval, že chléb a rohlíky budou levnější, neboť klesá cena obilí. Zapomněl přitom sdělit, že ta tvoří menší část nákladů, v nichž nejdůležitější roli opět hrají energie. Neboli není podstatné, za kolik se pořídí to, co se do pece strká, nýbrž za kolik se to z ní vytahuje.
Tyto příklady dokumentují, že pokud kabinet nezmění svoji komunikační strategii, může dopadnout tak, jak předvídal ministr spravedlnosti Pavel Blažek, tedy pádem. Jeho členové musejí umět čelit demagogii, polopravdám i zjevným lžím srozumitelnými argumenty, objasňováním svých kroků, kontinuitou přijatých řešení. Mění-li ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ze dne na den klíčovou informaci o tom, kolik energetické spotřeby domácností bude zafixováno, důvěru to nebudí. Pětikoalice prohrává svůj kredit neschopností zdůvodňovat svou politiku.
Čtěte také
Minulou sobotu se možná radovala, protože obecní volby, které Andrej Babiš a Tomio Okamura označovali za referendum o vládě, pro ni nedopadly špatně. Opozice sice posílila, ale nijak netrumfovala. O to zajímavější je sledovat, co se děje pár dnů po uzavření volebních místností. Žádné ostré ideové vymezování vítězů z trojbloku Spolu, Pirátů a STAN se nekoná. Kopírování vládního půdorysu, o něž tolik stojí předsedové koaličních formací, pro ně není prioritou.
O řešení místních problémů se naopak potřebují podělit s těmi, kdo skončili druzí, nebo dokonce první, což bylo často hnutí ANO. S ním si už plácli v Ostravě, Plzni, Zlíně, Karlových Varech, Mladé Boleslavi. Okamurova SPD zatím stojí stranou, ale je otázka, jak dlouho. Před pár lety by těžko někdo připustil, že dominantní partají ve Švédsku budou Švédští demokraté a v Itálii Bratři Itálie. Putinova válka působí jako akcelerátor spodních společenských proudů, které se nyní valí na povrch. Zastavit je může nejen rozumná a vstřícná vládní politika, ale také dovednost ji vysvětlit voličům.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
