Pád Bohemia Energy byl velmi výrazným signálem toho, co se na spotovém trhu děje. Nastupující vláda to ale naprosto přešla, říká ekonomka Švihlíková

Inflace začala zpomalovat, čemuž přispělo především zlevnění pohonných hmot. Ceny jdou nicméně stále nahoru, a to hlavně v případě nákladů na bydlení. Podle ředitele měnové sekce ČNB Petra Krále se teď růst cen dostává na svoji hranici a bude záležet, jestli ji teď ovlivní více snížená spotřeba domácností a firem, nebo naopak rostoucí ceny energií.

Čtěte také

Na Srí Lance se pod hranici chudoby dostává až polovina populace. Oficiální inflace přesahuje 60 procent

„S největší pravděpodobností setrváme nějakou dobu na hladinách poblíž současné úrovně, než se definitivně vydáme směrem k jasnému poklesu inflace, což by nás mělo čekat v příštím roce a na začátku toho přespříštího. To znamená, že v roce 2024 by inflace již měla klesnout do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB,“ říká Král.

Podle Ilony Švihlíkové, ekonomky a prorektorky Vysoké školy obchodní v Praze, je ale spíše pravděpodobné, že česká ekonomika spadne do recese. Hodně však bude záviset na tom, jak se budou vyvíjet ceny energií a jak se propíšou do jednotlivých domácností.

To, že je situace na trhu jak elektřiny, tak zemního plynu vymknutá z kloubů, bylo patrné už na konci minulého roku.
Ilona Švihlíková

„Myslím si, že velkou vypovídací hodnotu má významný propad reálné kupní síly domácností přes velmi významný propad mezd. Většina domácností žije ze mzdy a je pouze otázkou času, než se tento propad přepíše také do spotřeby, která je hlavní složkou HDP, jež u nás tvoří kolem 50 procent. To znamená, že pokud spotřeba domácností bude výrazně klesat, a já si myslím, že bude, tak je větší pravděpodobnost recese,“ vysvětluje Švihlíková.

O pomoc volají i velké firmy

Existuje však ještě mnoho jiných faktorů, které mohou směr české ekonomiky ovlivnit. Jak uvádí Švihlíková, bude záležet na finálním uspořádání vlády a na případných opatřeních. Vstoupí do toho ale také to, jakým způsobem se firmy budou schopny vypořádat s rostoucími, zejména energetickými, náklady.

Čtěte také

Julie Hrstková: Drahé energie drtí podniky, propouští a zavírá zatím jen minimum

„V případě zemědělských firem to bude souviset samozřejmě s rostoucí cenou hnojiv a tím, jestli budou schopny přenést vyšší ceny na zákazníka, nebo budou donuceny odejít z trhu, či dokonce z mezinárodních trhů. Toto všechno ještě není jasné. Nicméně vidíme, že z firemní sféry zaznívá stále hlasitější volání o pomoc, a to nejen u menších a středních firem, ale také u těch skutečně velkých,“ říká.

Stát by mohl dělat více

I přesto, že je ČNB přesvědčená o tom, že by inflace mohla opět klesnout na dvě procenta, Švihlíková s tímto názorem nesouhlasí. Index cen průmyslových výrobců, kteří začali zdražovat o více jak 25 procent, podle ní ukazuje spíše opak.

Čtěte také

Jiří Pehe: Tlak na vládní koalici sílí, ale vláda vydrží

„Myslím, že by velice pomohlo, kdyby stát aktivněji využíval možnosti, které má v oblasti regulace trhu a hlavně dohledu nad trhem. To znamená řešit otázku marží, která se tady diskutují nejméně tři čtvrtě roku. Samo ministerstvo financí zjišťuje, že v řadě sektorů jsou ty marže vysoké a mimo realitu ostatních zemí. Bohužel tu nevidíme od vlády žádnou akci, přestože k tomu má legislativní nástroje,“ míní.

Zastropování pomůže, mělo ale přijít dřív

Se zpomalením růstu inflace by mohlo pomoci zastropování cen elektřiny a plynu, které vláda plánuje připravit na příští rok. Nicméně podle Švihlíkové takový krok přichází pozdě.

„To, že je situace na trhu jak elektřiny, tak zemního plynu vymknutá z kloubů, bylo patrné už na konci minulého roku. Pád Bohemia Energy byl velmi výrazným signálem toho, co se děje na spotovém trhu a co to může znamenat pro firmy, které jsou čistě obchodníky a danou komoditou nedisponují. Toto bylo už velké varování i pro nastupující vládu, která daný signál naprosto přešla a nevěnovala se hlubší analýze toho, co se skutečně na energetických trzích děje,“ říká.

Čtěte také

EU chystá další balík sankcí proti Rusku. V úvahách je i celosvětové zastropování cen ruské ropy a zemního plynu

Důležité však podle Švihlíkové není pouze načasování, ale také způsob provedení. V ČR vláda zvolila možnost zastropování na straně zákazníka. Další možností je zastropování na straně producenta, což je návrh pocházející z Evropské komise.

„Já si myslím, že je mnohem vhodnější stropovat na straně producenta. Je to hlavně efektivnější, protože vy říkáte, že neakceptujete tu cenu, která se na burze vytvoří nějakými prapodivnými způsoby, a následně to nedorovnáváte ze státního rozpočtu, tedy z peněz nás všech,“ dodává Švihlíková.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.