Na Srí Lance se pod hranici chudoby dostává až polovina populace. Oficiální inflace přesahuje 60 procent

K tomu, aby Srí Lanka dosáhla na první část dohodnuté půjčky ve výši 2,9 miliardy amerických dolarů, bude muset splnit celou řadu podmínek. Bude se muset dohodnout se svými věřiteli na odpuštění části dluhů a také provést celou řadu reforem. Některé z nich jsou přitom mimořádně nepopulární a Srílančany budou „bolet“. 

Situace na ostrově se do velké míry uklidnila, a to dokonce natolik, že se do země mohl vrátit i bývalý prezident Gotabaja Radžapaksa, který začátkem července tajně uprchl před hněvem protestujících lidí.

Nespokojenost ale zůstává a od nástupu nového prezidenta Ranila Vikremesinghy policie zadržela minimálně 140 lidí, kteří organizovali demonstrace – často na základě přísného protiteroristického zákona, což kritizuje Rada OSN pro lidská práva i Amnesty International.

Jak se zbavit dluhů?

Jednou ze zásadních podmínek pro půjčku od MMF je výrazné snížení státního dluhu. Ten momentálně dosahuje asi 140 procent srílanského HDP, což je úroveň, kterou fond považuje za neudržitelnou.

Čtěte také

Prezident na útěku, Šrí Lanka se hroutí. Je to revoluce v přímém přenosu, popisuje indolog

Pro vyplacení první části dohodnuté půjčky tedy požaduje, aby se snížil pod hranici sta procent HDP. To znamená, že Srí Lanka se bude muset dohodnout se svými věřiteli na restrukturalizaci dluhu. V zásadě na tom, jak velkou část dluhů Srí Lance věřitelé odpustí a jak velkou část bude muset splatit a za jakých podmínek. 

Největším věřitelem je Čína, která drží asi 12 procent z celkového zahraničního dluhu přesahujícího 63 miliard dolarů.

K možnosti restrukturalizace srílanského dluhu se ale zatím Peking nevyjádřil. K dalším velkým věřitelům patří Indie a Japonsko, které se snaží zorganizovat jednání věřitelů.

Právě do Japonska zamíří na konci září nový srílanský prezident na svou první zahraniční cestu.

Ředitelka MMF Kristalina Georgieva vyzvala velké věřitele k zodpovědnému přístupu, a to nejen v případě Srí Lanky, ale i u dalších zemí, které se mohou ocitnout v potížích.

Hlavní vyjednavač Fondu na Srí Lance Peter Breuer ale zároveň zdůraznil, že MFF nemůže vstupovat do jednání mezi dlužníkem a věřiteli.

Jak z krize ven?

Srílanská ekonomika se v druhém čtvrtletí meziročně propadla o víc než osm procent a inflace přesahuje 60 procent.

MMF tedy požaduje provedení zásadních reforem, které povedou ke stabilizaci srílanské ekonomiky. Část z nich už vláda začala uvádět do praxe.

Mezi nejzásadnější patří zvyšování daní, omezení výdajů státní správy, zvýšení cen pohonných hmot nebo výrazné omezení pravomocí prezidenta a posílení nezávislosti centrální banky.

Vláda už také zakázala dovoz některých výrobků, aby chránila své devizové rezervy, a zastropovala ceny některých základních potravin.

Pokračuje také humanitární pomoc v podobě dodávek léků, potravin, hnojiv a dalších základních potřeb.

Přesto zhruba každý čtvrtý Srílančan musí pravidelně vynechávat jídlo, aby vyšel se svými příjmy, a pod hranicí chudoby by se mohla dostat až polovina populace.  

Tomu, jak se mohla kdysi prosperující země – která v HDP na hlavu po přepočtení podle parity kupní síly překonávala i některé evropské země – takto rychle propadnout na absolutní ekonomické dno, se věnuje pořad Za Obzorem.