Elektřina na Kubě někdy nefunguje i několik dní. S Trumpem v Bílém domě se vzájemné vztahy můžou ještě zhoršit

„Na Kubě je to často dané tím, že ta infrastruktura je zanedbaná, je zastaralá, někdy rozkradená, neobnovovaná, a to způsobuje, že elektřina často vypadává,“ říká odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey, který Kubu několikrát navštívil.  

Čtěte také

Kuba prochází další z mnoha ekonomických krizí

Spojené státy uplatňují vůči Kubě už od 60. let obchodní embargo a řadu sankcí. Podle Reye je ale problém zejména v kubánském režimu. 

„Kubánská vláda nechce přiznat, že na tom má nějaký podíl i ona sama. Ale ten není nezanedbatelný, protože způsob jakým režim vládne, zabraňuje konkurenceschopnosti. Aby probíhaly standardní procesy, které známe jinde,“ říká.

Vzpomenout si máme na naši historii a na centrálně plánované hospodářství. „Stejně tam vykazuje neblahé rysy, selhání, což se projevuje v řízení celé té ekonomiky, takže i v řízení energetické části…,“ dodává Rey.

Svoboda slova?

„Už čtyři dny jsme bez proudu, jídlo se zkazilo, děti se trápí, nemáme studenou vodu, nemáme nic,“ říká obyvatelka Havany Marley Gonzalez. Elektřina na Kubě vypadla v říjnu v době, kdy teploty dosahovaly 30  stupňů Celsia. 

Čtěte také

Lucie Priknerová: Clintonová a Cruz ovládli Iowu, Sanders a Rubio budou žraloci primárek

Gonzalez se zúčastnila demonstrace, při které obyvatelé bušili do hrnců a pánví. Protesty ale nebyly tak rozsáhlé jako v roce 2021, kdy se Kubánci vymezovali i proti autoritářské vládě komunistické strany. 

„Pokud by to byla demonstrace proti politické situaci a proti režimu jako takovému, policie by zasáhla extrémně přísně, pokud je to demonstrace proti tomu, že něco nefunguje, tak se jim zasahuje trochu hůř, jsou tolerantnější,“ vysvětluje Martin Rey.

Protikubánský politik s kubánskými kořeny

Během vlády amerického prezidenta Baracka Obamy v letech 2009 až 2017 se vztahy mezi Havanou a Washingtonem zlepšily.

Od uvalení embarga a sankcí navštívil ostrov jako první americký prezident právě Obama, některé sankce pak i zmírnil. „Oteplení vztahů“ ale nemělo dlouhého trvání – po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2017 se vztahy opět zhoršily. 

Čtěte také

Jiří Pehe: Trump testuje limity své moci

Od ledna 2021 je Kuba navíc na americkém seznamu zemí podporujících terorismus. Že bude jestřábí přístup vůči Kubě pokračovat i během druhého funkčního období Donalda Trumpa, naznačuje nominace Marka Rubia, floridského senátora s kubánskými kořeny, na post ministra zahraničí Spojených států. 

„Nikdy bych nejel na Kubu, kdyby to nebyla svobodná země. Na Kubě není jenom komunistická diktatura, ale je to anti-americká komunistická diktatura,“ řekl tehdy televizi CNN Rubio v reakci na Obamovu cestu na Kubu. 

Podle odborníka na Latinskou Ameriku Martina Reye tak bude tvrdý přístup vůči Kubě s Marcem Rubiem jako ministrem zahraničí pokračovat.

Čtěte také

Jiří Pehe: Trumpovo druhé prezidentství dostává tvar

„Je to velký kritik aktuálního režimu. Proto si myslím, že nedojde k nějakému uvolnění sankcí, rozvolnění nebo dokonce ke sblížení Kuby a USA. Marco Rubio pochází z rodiny, která utekla z Kuby a je považován za jestřába. Proto očekávám, že spíše dojde ke stagnaci, možná i mírnému zhoršení,“ domnívá se Rey. 

V pořadu Za obzorem si můžete poslechnout ukázku skladby Partia y vida od kubánské skupiny Chente de Zona a dalších umělců. Protestní song se před několika lety stal symbolem odporu proti kubánskému autoritářskému režimu. I když se bezpečnostním složkám podařilo rozsáhlé protesty v roce 2021 potlačit, v omezené míře lidé stále vyjadřují svoji nespokojenost: naposledy, když zemi postihl několikadenní výpadek proudu.

Víc se dozvíte v audiozáznamu, ptá se Marcel Faltys.