Leona Šmelcová: Hladoví Kubánci snědli strach a vyšli do ulic

15. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Protesty na Kubě

Patria o muerte (Vlast, nebo smrt), je jedno z nejznámějších hesel kubánské revoluce, které dodnes na ostrově svobody promlouvá z kdejaké zdi, či provládního billboardu, získalo mocného rivala. Patria y vida (Vlast a život) je pak úderná parafráze, kterou vytvořila skupina kubánských raperů, se v minulých dnech stala mottem největších protestů v novodobé historii karibského ostrova.

Tisíce lidí po celé Kubě vyrazily do ulic, kam je vyhnal hlad, nedostatek veškerého zboží a režimem nezvládnutá situace kolem pandemie koronaviru. Opoziční server 14ymedio uvedl, že při protestech, jaké tamní režim nepamatuje, policie zadržela přes 5 tisíc lidí, z toho více než 120 novinářů a aktivistů.

Čtěte také

Kuba čelí největší ekonomické krizi od začátku 90. let, kdy padl Sovětský svaz, její hlavní mecenáš.

Tentokrát k už tak bídnému stavu kubánské ekonomiky přispěl i loňský propad turismu, odvětví, které zemi přináší zásadní kapitál. Pak přísnější sankce uvalené administrativou bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.

A samozřejmě čím dál horší situace v nedaleké Venezuele, která v minulých letech převzala roli Sovětského svazu a stala se novým sponzorem režimu bratrů Castrových a jejich neefektivní správy desetimilionové země.

„Budou muset překračovat naše mrtvá těla, pokud chtějí jít proti revoluci,“ zareagoval zkraje týdne na protesty kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, první lídr od roku 1959, který nenese příjmení Castro. Prezident vystoupil v televizi už nejméně dvakrát a opakovaně vinil Spojené státy z „manipulace a rozdmýchávání protestů proti kubánské vládě“.

Vztek Kubánců nabobtnal

Nicméně i Díaz-Canel uznal, že země strádá. Přiznal pochopení pro frustraci, kterou Kubánci poslední měsíce zažívají. Výpadky proudu a vody, nedostatek jídla, paliva, léků, zkrátka takřka čehokoli představují nynější kubánskou každodenní realitu.

Čtěte také

Místní, kteří jsou všeobecně zvyklí na mizerný výběr v obchodech, tráví dlouhé hodiny ve frontách na nejzákladnější zboží.

Režim Díaze-Canela na začátku roku zavedl nové ekonomické reformy, včetně sjednocení dvojí kubánské měny a dalšího uvolnění soukromého sektoru, vládní snahy ale zatím přinesly jen malé výsledky.

Život na Kubě podle mnohých vskutku připomíná někdejší „zvláštní období“ 90. let. Je tady ale jeden velký rozdíl: internet a sociální sítě. I ty pomohly rozdmýchat nedělní protest, který začal na havanském předměstí, v San Antoniu de los Baňos. Režim záhy internet na desítky minut vypnul a nyní údajně funguje jen sporadicky.

Americký prezident Joe Biden Havanu vyzval, ať naslouchá výzvám svého lidu. Mexický prezident (Andrés Manuel) Lopéz-Obrador nabídl pomoc ve formě léků, jídla a vakcín. A uvedl, že chtějí-li pomoci i Spojené státy, měly by především zrušit embargo. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by Bidenův úřad zvažoval podniknout vstřícnější kroky směrem k ostrovu.

Leona Šmelcová

Je to právě čtvrt roku, kdy vedení země opustil poslední Castro, bezmála 90letý Raúl Castro v dubnu odešel z vedení komunistické strany, a zanechal ji v rukou následovníků revoluce.

Zda si nové vedení poradí s naštvanými Kubánci, je otázka. Režim má k dispozici silný represivní aparát, vztek Kubánců ale nabobtnal do – pro ostrov – nevídaných rozměrů. Jak popsala proslulá kubánská disidentka Yoanni Sanchéz na svém twitteru: „Jsme už tak hladoví, že jsme snědli svůj strach.“

Autorka je publicistka

Spustit audio