Libor Dvořák: Ruské výhrůžky Arménii
Úplným zastavením dodávek především zemního plynu a ropy pohrozila Moskva Jerevanu, pokud Arménie bude pokračovat ve sbližování s Evropskou unií. Vyplývá to podle listu Kommersant z dopisu ruského ministra energetiky Sergeje Civiljova arménskému ministerstvu infrastruktury.
Čtěte také
Jestliže Jerevan bude dál trvat na sbližování s evropskými strukturami, Rusko by mohlo pozastavit či nadobro zrušit dohodu, která Arménii od roku 2013 zaručuje bezcelní dovoz ruského zemního plynu, ropy či například surových diamantů. Takto nedvojsmyslně formuluje ministr Civiljov ruskou pohrůžku.
Podle něj Moskva setrvání u příslušné smlouvy považuje za nemožné, protože Jerevan činí stále další a další „konkrétní kroky na cestě prohlubování vzájemné arménsko-evropské spolupráce“.
Jerevan se musí rozhodnout
To ale není všechno: týž den se ozval i místopředseda ruské Státní dumy Petr Tolstoj, který upozornil, že Rusko by mohlo mnoha Arménům zrušit trvalý pobyt na svém území bez příslušné registrace a zároveň i zjednodušený proces jejich zaměstnávání.
Čtěte také
Pro mnohé arménské rodiny, žijící doma v zemi pod Araratem, by to byla pohroma, protože jejich živitelé často dlouhá léta pracují právě v Rusku, posílají peníze domů a pomáhají tak nejen svým nejbližším, ale i arménské ekonomice.
Už na samém začátku května byl v Rusku značně omezen dovoz arménského ovoce a zeleniny, a také vína a lihovin. A 9. května v rámci oslav Dne vítězství pak sám Vladimir Putin prohlásil, že Jerevan se musí rozhodnout, zda chce směřovat do EU, anebo dál zůstat v postsovětském eurasijském ekonomickém svazu.
Stále živé vzpomínky
Korunu obavám Moskvy z případného rozchodu s Jerevanem nasadil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Ten se 26. května v Arménii zastavil na krátké návštěvě a přímo na jerevanském letišti Zvartnoc se svým zdejším partnerem Mirzojanem podepsal celý balík dokumentů také o dalším sbližování USA a Arménie.
Toto vše se odehrává těsně před arménskými parlamentními volbami. Ty proběhnou už 7. června a zřejmě definitivně rozhodnou o tom, zda se Arménie pod vedením současného premiéra Nikola Pašinjana opravdu nadobro vydá směrem na Západ, či zda nějakou váhu ještě stále mají síly, které si život země bez jisté ruské patronace nedokáží představit.
Stále tu totiž ještě žijí lidé, kteří pod vlivem staleté historie poukazují na ochranu ze strany velkého ruského souseda před vlivem Turecka, které se v tomto regionu v posledních letech definitivně stalo regionální velmocí. Vzpomínky na krutou tureckou genocidu z roku 1915 a naopak vědomí staleté křesťanské sounáležitosti jsou zkrátka u části Arménů stále živé.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
