Libor Dvořák: Arménie na cestě od Ruska?
Arménie, dlouho považovaná za blízkého spojence Ruska, hostila počátkem týdne třicítku evropských lídrů a kanadského premiéra na summitu takzvaného Evropského politického společenství (EPC). Další den se v zemi uskutečnil vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Proč je tato událost důležitá především pro zakavkazskou republiku?
Ač malá a zdánlivě zapadlá hornatá země na pomezí Evropy a Asie, je Arménie světoznámá – zejména, proto, že byla první zemí, která kdy přijala křesťanství jako státní náboženství (už někdy kolem roku 300 po Kristu).
Čtěte také
Arménská národní identita je tak neodmyslitelně spjata s Arménskou apoštolskou církví, jež je vůbec nejstarší křesťanskou národní církví na světě a k níž se hlásí 95 procent místního obyvatelstva.
Připočteme-li k tomu slavné světové umělce arménského původu po celém světě (namátkou jmenujme alespoň amerického prozaika Williama Saroyana a francouzského šansoniéra Charlese Aznavoura), máme tu malý, ale nesmírně zdatný národ, který podobně jako Židé zanechal svou stopu doslova po celém světě.
Strastiplná historie
Pokud jde o moderní dějiny, je to o dost strastiplnější. Hlavní pohromou pro Armény byli sousední Turci, jejichž výboje vyvrcholily arménskou genocidou z roku 1915. Následovala poroba ruská, či spíše sovětská.
Čtěte také
Ta sice rozpadem Sovětského svazu před 35 lety skončila, ale ruský vliv je tu patrný neustále. Právě proto je pro současný oficiální Jerevan tak důležité co nejuniverzálnější ukotvení v mezinárodních strukturách, z nichž se nejpřirozeněji nabízí právě integrovaná Evropa.
Summit Evropského politického společenství, který v Jerevanu proběhl počátkem tohoto týdne, je setkáním spolku méně oficiálního, než dejme tomu summit NATO či EU, a tak se stal ideální platformou pro začleňování Arménie do evropských struktur.
V pravou chvíli
Aniž bychom zabíhali do detailů, připomeňme si některé důležité výroky. Ursula von Der Leyenová zmínila evropský Plán stability a růst z roku 2024, schválený EU, který by měl mobilizovat evropské investice do arménské ekonomiky. Sblížení země pod legendárním Araratem s Evropou bylo každopádně leitmotivem celé události.
O to důležitějším, že podle arménského analytika Borise Navasardjana „v posledních letech značně vzrostla hospodářská závislost Arménie na Rusku“. Arménský premiér Nikol Pašinjan zase zdůraznil „mentální a strategický posun“, který dva evropské dny v Jerevanu znamenaly.
A co na to všechno Rusové? Tak třeba list Moskovskij komsomolec: „Protiruská politika v této zemi se realizuje opatrně a ve skrytu, ale důsledně. Až nakonec došlo i na vyloženě rusofobní evropský slet v Jerevanu.“ K čemuž už jen dodejme: Jerevanský summit přišel v pravou chvíli.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
