Ondřej Konrád: Zcela bezdůvodný pardon Bělorusku
Běloruský autokrat Lukašenko poskytl před více než čtyřmi lety ruské armádě při vpádu na Ukrajinu své území coby nástupiště útoku a z tamních ruských základen startovaly bombardéry k ukrajinským městům.
Ten se sice pak nenechal do války přímo zatáhnout, zřejmě z obav před reakcemi obyvatelstva, ale pořád je oprávněně vnímán jako hlavní Putinův spojenec.
Čtěte také
Nejen proto, ale i kvůli dlouhodobým vnitřním represím se země ocitla pod četnými západními sankcemi. Ty ze strany Evropské unie byly mimochodem v únoru prodlouženy o další rok.
A podle nedávno zveřejněných informací hlásí ukrajinské rozvědky v běloruských pohraničních oblastech výstavbu silnic směřujících k Ukrajině, dále budování dělostřeleckých pozic i pozorovatelný ruský záměr zřídit v Bělorusku základny pro vypouštění dronů dalekého doletu. Což rozhodně nevyhlíží jako ochlazení běloruské podpory.
Bělorusko jako první?
Takže není vůbec jasné, proč Mezinárodní olympijský výbor tento týden doporučil sportovním federacím zrušit omezení startů běloruských sportovců. Ale stalo se. A ti by nyní mohli plnohodnotně zemi reprezentovat.
Čtěte také
Po odchodu bývalého prezidenta MOV Němce Thomase Bacha, který se poměrně usilovně snažil – byť neúspěšně - vyvést Rusy a Bělorusy z izolace před pařížskými hrami 2024, někdo možná čekal jiný přístup od jeho následovnice. Prvé ženy v nejvyšší olympijské funkci a také prvé zástupkyně Afriky, zimbabwské držitelky olympijských medailí z plaveckých soutěží. Kirsty Coventryové. Pak ovšem musí být zklamán.
I když by ona sama hlasování pléna nemohla zvrátit. A jak víme, členských zemí olympijského hnutí je mnoho z kontinentů, kde je vlivné Rusko.
Čtěte také
Které sice dál zůstává sankcionované, ostatně by mělo i bez vpádu na Ukrajinu potíže kvůli dopingu, hlavně skrze podvody s testy na hrách v Soči, ale omilostnění Běloruska bez sebemenšího důvodu, je čímsi jako lehkým nakročením k tomu, aby také ruští sportovci mohli startovat nikoli coby neutrální, což si málokterý ze strachu dovolil, nýbrž mít na dresech státní symboly.
A když vyhrají, zavlaje ruská vlajka a zazní ruská hymna. S totožnou melodií jako bývalého SSSR, jen s jinými slovy. Nezačínající tedy „Sojuz něrušimyj… Neotřesitelný svaz svobodných republik“, nýbrž „Rusko – náš posvátný stát“. Mimochodem, autorem obou textů je už nežijící spisovatel Sergej Michalkov, otec Putina obdivujícího filmového režiséra Nikity Michalkova.
Očekávatelné nesouhlasy
Vzhledem k tomu, jak se v posledních letech stavěl k sankcím Český olympijský výbor (například slavnostní zahájení letošní paralympiády, kde směli po soudním verdiktu reprezentanti Ruska i Běloruska startovat pod svými vlajkami, pobouřená česká výprava bojkotovala), lze očekávat nesouhlas i s doporučením MOV. A zřejmě se proti postaví leckteré federace jednotlivých sportů.
Čtěte také
Jistě, do letních her v Los Angeles zbývají více než dva roky, stát se může mezitím mnohé. Ale zatím válka na Ukrajině pokračuje v plném rozsahu a nic neukazuje, že by z ní chtěl Putin vycouvat. A jemu podvolený Lukašenko ho přestat podporovat. Jak už bylo mnohokrát řečeno, samotných sportovců nám může být líto.
A stále i u nás zaznívají hlasy, že se politika do sportu nemá míchat. MOV pak píše k čerstvému rozhodnutí na prvý pohled pěkně, že „účast sportovců v mezinárodních soutěžích by neměla být omezena jednáním jejich vlád, včetně zapojení do války nebo konfliktu“.
Jenomže ničím nevyprovokovaná Putinova válka s Lukašenkovou asistencí a způsob jejího vedení především vůči civilistům, včetně unášení dětí a dalších válečných zločinů to přebíjí víc než jednoznačně.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
