Martin Horálek: Umělá inteligence pod papežským drobnohledem
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Francis Prevost papežem, mnohé překvapil už výběrem svého jména. Přízvisko Lev si nikdo nezvolil přes sto let. Lev XIV. tak naznačil, že chce navázat na papeže Lva XIII. Ten vládl na konci 19. století, rychlý nástup nových výrobních technologií měl tehdy za následek řadu sociálních otřesů. Reakcí katolické církve byla encyklika Rerum novarum. Ta se stala základním dokumentem sociálního učení na mnoho let.
Čtěte také
Přesně po 135 letech od vydání Rerum novarum zveřejnil papež Lev XIV. svou první encykliku s názvem Magnifica humanitas. Znovu při tom zdůraznil souvislost se svým jmenovcem a s výzvami, kterým církev čelí v období přelomových technologických změn.
„Dnes čelíme transformaci podobného rozsahu, s možná ještě většími důsledky. Umělá inteligence již zasahuje do mnoha oblastí našeho života a ovlivňuje rozhodnutí, která dávají tvar lidskému soužití. Dramaticky se mění také způsob vedení války. Stejně jako někdejší papež ‚Lev‘ cítím, že mi byl svěřen úkol nahlížet na další obrovskou transformaci očima víry, s jasností rozumu, s otevřeností k tajemství,“ shrnul papež své motivace.
Nesnaží se nahradit odborníky
Lev XIV. má sice matematické vzdělání a podle svědectví jeho spolupracovníků ví o algoritmech AI mnohem více, než je mezi klérem běžné. Jeho encyklika nicméně nepřináší žádná konkrétní technologická doporučení.
Čtěte také
„Nesnažíme se nahradit ty, kdo mají odborné znalosti. Přinášíme však moudrost ohledně toho, co je lidské, kterou naše současná doba zoufale potřebuje,“ uvedl papež.
Současně zdůraznil, že sepsání textu předcházel bezpočet konzultací s vědci a inženýry, ale také třeba s politiky nebo s rodiči a učiteli. Škála oborů a sociálních skupin, které rychlý nástup AI zásadně ovlivní, je prakticky nekonečná. Ostatně i to je důvod, proč nová encyklika vznikla.
Chyba jako začátek proměny
Monopol velkých technologických společností, manipulace s informacemi, sledování lidí a ztráta soukromí, automatizace práce bez ochrany zaměstnanců nebo používání AI ve válečných konfliktech, zejména pak využívání autonomních zbraní: to jsou podle papeže hlavní rizika doby digitální nerovnosti.
Volá po důsledné právní a etické regulaci systémů, stejně jako po nutnosti neustálého vzdělávání uživatelů. V té souvislosti také výslovně zmiňuje nezastupitelnou úlohu kritické žurnalistiky, která může být důležitým kontrolním mechanismem.
Nezapomněl ani na ekologický rozměr nástupu AI. Kromě toho, že sama spotřebovává velké množství vody a energie, těží i z novodobého otroctví lidí, kteří v nelidských podmínkách získávají nerostné suroviny nutné k výrobě technologických zařízení.
Na detailní hodnocení celé encykliky je brzy. Rozhodně je nepřehlédnutelným signálem, že katolická církev chce být součástí debaty o směřování lidstva v období digitální revoluce. Co bude prosazovat a čí zájmy hájit, trefně vystihuje poslední citát ze zmíněné encykliky: „Pro algoritmus je chyba vadou. Pro člověka může být chyba začátkem proměny.“
Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
