Jan Vávra: Co prozradila Pavlova inaugurace?
Ačkoli inaugurace nového prezidenta republiky připomínala spíše korunovaci, přinesl celý ceremoniál, včetně vystupování samotného prezidenta, po papalášských způsobech Miloše Zemana a jeho hradní party osvěžující úlevu.
Čtěte také
Spontánní nadšení návštěvníků Hradu vzbuzovalo naději, že se Miloši Zemanovi přes jeho snahu nepodařilo zničit vztah občanů ke svému státu. Možná dokonce paradoxně přispěl ještě k větší poptávce po národní hrdosti.
Oslavy se zřetelně odkazovaly na tradici první republiky, včetně uctění památky Tomáše Garrigua Masaryka, což je pochopitelné, protože jinou republikánskou tradici ani nemáme. Ovšem za první republiky by takto pompézní oslavy nebyly myslitelné, protože by připomínaly monarchii, proti které se nová republika vymezovala.
Trochu jiné oslavy
Jak říká historik Jaroslav Šebek, Masaryk usiloval o to, aby inaugurační obřady byly co nejstřídmější, a proto se tam dokonce zakazoval alkohol. Doba je ale jiná a bylo jasné, že mnoho lidí mělo velikou chuť změnu na Hradě oslavovat.
Čtěte také
Inauguraci ukončilo slavnostní Te Deum, které ovšem pochází z dob monarchie. Tuto tradici obnovil při příchodu do úřadu prezidenta Emil Hácha, který byl věřící katolík, další Te Deum si nechal sloužit Klement Gottwald a třetí měl Václav Havel při první inauguraci v prosinci 1989.
Vedle odkazu na první republiku zdůraznila Pavlova inaugurace svatováclavskou tradici, a to za silné přítomnosti katolické církve, i když modlitba u lebky svatého Václava byla ekumenická. Výměna vojenské přehlídky za duchovní obřad v katedrále působí sympaticky, ale snaha navázat na první republiku nejde se svatováclavskou tradicí příliš dohromady.
Zmatek v české státnosti
Svatého Václava jako vévodu a ochránce české země uctíváme mimo jiné proto, že i po porážce od saského krále Jindřicha Ptáčníka dokázal zachovat suverenitu českého státu.
Jeho podvolení se Jindřichovi a proslulou platbu 500 hřiven stříbra a 120 volů ale považovali obrozenci – třeba František Palacký zvaný Otec národa, na kterého Masaryk navazoval – za podřízení se Němcům a počátek začleňování Čech do Svaté říše římské, byť ta vznikla až později.
Čtěte také
Masaryk, jako většina první republiky, byl silně protikatolický a vrchol českých dějin viděl v husitství. Není náhodou, že za svůj symbol si zvolila sv. Václava právě prvorepubliková protimasarykovská opozice.
Ukazuje se tedy, že v chápání naší státnosti máme pěkný zmatek. Měli bychom si ujasnit, zda chceme navazovat na Masaryka s jeho heslem „Tábor je náš program,“ nebo za svého ochránce pokládáme katolického světce oceňovaného za křesťanské ctnosti.
Idea národa bez sdílených hodnot?
Nejasnosti ve všeobecně sdílené představě, kdo vlastně jsme a kým chceme být, svědčí o tom, že naši předci v 18. a 19. století nevymysleli naši národní identitu úplně šťastně. Ukazuje se také, jak problematické je stavět ideu národa na příbězích a nikoli na společně sdílených hodnotách. Svět se navíc mění a etnický národ má čím dál slabší pozici.
Petr Pavel se těší podpoře mladých lidí, má zkušenosti z „velkého“ světa, zastává proevropské postoje, klade důraz na solidaritu a musel se vypořádat i se svojí komunistickou minulostí, která je významnou součástí naší historie. Člověk by proto čekal, že přinese spíše občanský princip, založený na demokratických hodnotách, než opakování tradičních – a často si protiřečících – národních mýtů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
