Kateřina Perknerová: Na Hrad přichází klid a řád. Ale nejen to
Odchod Miloše Zemana a jeho družiny z Pražského hradu a nástup Petra Pavla není jen běžné střídání stráží. Jsme svědky jistého předělu v historii českého prezidentství. Slib složil muž, který byl většinu svého života profesionální voják. Se světem politiky měl co do činění jen okrajově. O nejvyšší úřad v zemi se ucházel coby občanský kandidát.
„Osobnostní předpoklady nového prezidenta se jeví nanejvýš příznivě, zvláště když se povzneseme nad jeho mladistvou kapitolu, kdy byl zřejmě ideologicky ještě pod vlivem otce, dědy a vojenského internátu,“ napsala v tiskové zprávě Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik psycholožka Martina Klicperová.
Čtěte také
Petr Pavel je po fyzické i duševní stránce připraven být prvním politikem země. Otázka zní, zda po pěti letech o něm budeme hovořit též jako o státníkovi. Neboli, přinese na Pražský hrad agendy, které mu zajistí víc než jen pár pozitivních vět v učebnicích dějepisu? A hlavně, je to vůbec žádoucí?
Prvním Pavlovým úkolem bude vrátit prezidentskému úřadu důstojnost, respekt a slušnost. Vyvětrat a zabouchnout za veškerými projevy arogance, papalášství a zneužívání funkcí. Sám mnohokrát zopakoval, že svou misi vnímá jako službu. A v podcastu Kecy a politika dokonce prozradil, že podle něj by funkční období hlavy státu mělo být jen jedno, což by vnímal jako jistou pojistku proti nemoci z moci.
Svět může být lepší
Pavel není Havel, takže od něj nelze očekávat každodenní hlubokomyslné úvahy, věčné pochybovačství či kladení znepokojivých otázek. Problémy bude řešit jako výzvy na bojišti. Vyhodnotí situaci, vyslechne si názory spolupracovníků a rozhodne.
Čtěte také
Zdá se, že přes mnohé odborné handicapy nebude podléhat tlaku okolí, a to ani tomu expertnímu. Nadále bude používat vlastní mobil a sdílený diář, přičemž při plánování schůzek vždy bude mít poslední slovo. Zdánlivá prkotina, která je ale zásadní. Majitelé kalendářů se častokrát stávají okupanty politikovy osobnosti.
Na druhé straně právě Pavlovo okolí je snad nejnadějnějším příslibem. Jana Vohralíková, Tomáš Pernický, Jaroslav Zajíček, Tomáš Lebeda nebo externí poradce Jan Kysela svými dosavadními kariérami ručí za špičkový profesionální servis, transparentnost a férové vztahy s novináři i veřejností. Pokud akademici opouštějí svoji bezpečnou univerzitní bublinu a jdou se smočit do politických vod, může to znamenat, že věří v jejich možné odkalení.
Nový vítr v Kanceláři prezidenta republiky snad nejlépe charakterizují slova její šéfové Jany Vohralíkové. Jsou opakem pomstychtivosti, která byla vlastní Miloši Zemanovi a jeho lidem. Její otec byl za minulého režimu odsouzen na 25 let do vězení za údajnou špionážní činnost. Propuštěn byl po jedenácti. V pořadu Spotlight uvedla: „Mí rodiče přesto všechno, čím prošli, nikdy neztratili víru v to, že svět může být lepší.“ Tak věřme, že s Petrem Pavlem bude lepší i Česká republika.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
