Kateřina Perknerová: Předpoklady pro prezidentský úřad
Dosluhující prezident Miloš Zeman nenechává nikoho na pochybách, že se nechce rozloučit jen zamáváním a Nezvalovými verši. Ve středu sdělil lidoveckému kandidátovi na ministra životního prostředí Petru Hladíkovi, že ho do funkce nejmenuje. Minulé Zemanovy kroky, například milost pro pravomocně odsouzeného šéfa lánské obory Miloše Baláka nebo setrvalá podpora obžalovaného Andreje Babiše, dávají tušit, že o jakési nejasné podezření v brněnské bytové kauze tady nejde.
Hladík není z ničeho obviněn a podíl na jakýchkoli nekalostech odmítá. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka trval na jeho nominaci a premiér Petr Fiala ji předložil.
Čtěte také
Zemanovy důvody je třeba hledat jinde. I ve vánočním poselství se vymezil proti Green Dealu. Petr Hladík je přitom typickým představitelem zeleného evropského proudu, což prokázal jako náměstek brněnské primátorky. Preferuje obnovitelné zdroje, komunitní energetiku, zateplování, solární panely na střechách a nepochybně by za to vše bojoval i v čele resortu. Pro zasvěcené bylo jasné už ve chvíli, kdy poprvé zaznělo Hladíkovo jméno, že to nedopadne.
Tento čerstvý příklad ukazuje, jak důležitá bude lednová prezidentská volba. Profesor filozofie práva Jiří Přibáň má za to, že zvolení Andreje Babiše by bylo pokračováním Zemanova prezidentství jinými prostředky. Je nepochybné, že v kontrapunktu k Fialově vládě by byl méně smířlivý než jeho protikandidáti, byť ani oni nesouzní s pětikoalicí ve všem, co dělá.
Vnitřní zázemí pro funkci
Minimálně v zahraniční politice jsou ale Danuše Nerudová, Petr Pavel či Pavel Fischer ve shodě s kabinetem. U Babiše by to zdaleka neplatilo.
Čtěte také
Jeho příchylnost k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi je známá, stejně jako menší nadšení pro pomoc Ukrajině, dodržení dvouprocentního závazku ve výdajích na obranu nebo součinnost v rámci Evropské unie.
Všude tam by bylo mezi Pražským hradem a Strakovou akademií mnoho třecích ploch. Babiš by mluvil i do případné vládní rekonstrukce, diskuze o zvyšování daní, kterou otevírají lidovci, či agendy poradce pro národní bezpečnost. Neznamená to, že tříbení názorů by nutně muselo být k neprospěchu věci, ale jde o míru ingerence.
V horké fázi kampaně se Andrej Babiš nezapojil do žádné z debat uchazečů o Hrad. Přímé konfrontaci před prvním kolem se vyhne s jedinou výjimkou, kterou je soukromá televizní stanice Nova. Lidé to mohou vnímat jako jisté pohrdání voliči, ale to se netýká Babišových příznivců.
Čtěte také
Ti s ním souhlasí, že „polistopadový politický kartel“ by ho v diskuzích zničil. Ze stejného důvodu jim též nevadí, že šéf hnutí ANO kandiduje jako obžalovaný v kauze Čapí hnízdo. Babiš tuší, že nevyhraje, avšak potřebuje se především dostat do finále, aby se získaným počtem hlasů mohl v další kariéře pracovat. Je už zkrátka každým coulem politik.
Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny řekl: „Myslím, že prezident musí mít velké vnitřní zázemí pro tuto funkci. Musí mít společenskovědní znalosti. Musí znát historii, mezinárodní politiku.
Podceňuje se, s kolika lidmi se za týden prezident setká a že musí být schopen konverzovat s někým z Koreje, Argentiny i z Dánska. Buď se tam předvádí jako úplný pitomec, nebo o tom něco ví. Nedá se to všechno na papírku dostat deset minut před zahájením schůzky. To prezident v sobě musí mít. A jak to budou dohánět dnešní kandidáti?“ Každý nechť si sám odpoví, kdo ze zájemců o Pražský hrad má vědomostní zázemí a politickou průpravu, o nichž bývalý prezident Klaus tak zasvěceně mluví.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
