Jan Šír: Situace v Bělorusku se láme teď. Sankce Baltských zemí ukazují, že není důvod otálet

1. září 2020

Režim Alexandra Lukašenka využívá zbývajících mocenských nástrojů v boji proti nespokojené společnosti – zadržování, výslechy a věznění lidí. Zatímco Evropská unie připravuje seznam sankcí, Baltské země už vyhlásily vlastní postihy tamní  vlády.

Podle nových opatření pobaltských států nesmí Alexandr Lukašenko a dalších 29 představitelů jeho režimu cestovat do Litvy, Lotyšska a Estonska.

„Sledují to s obavami. Kdyby došlo k nějakému drastickému posílení ruského vlivu v Bělorusku, tak se promění poměr sil v regionu ve prospěch Ruska, které může mít nepřátelské nebo agresivní plány vůči těmto zemím,“ vysvětluje na Plusu odborník na postsovětský prostor Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čtěte také

A dodává: „Baltové tím jasně dávají najevo, že se sankcemi není důvod otálet a že když se chce, tak to jde. Evropská unie sice dala zelenou k vyhlášení sankcí, ale na půdě EU to může ještě trvat, zatímco v Bělorusku se situace láme právě teď.“

Podle Šíra je navíc patrné, že některé evropské elity projevují snahu nezavdávat záminku ke zhoršení už tak špatných vztahů Evropy s Ruskem. A přestože dialogy mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Kremlem zřejmě probíhají, je těžké odhadnout, nakolik jsou tyto rozhovory efektivní, hodnotí odborník na postsovětský prostor.

České stanovisko

Šír připomíná, že Česko je v postoji k dění v Bělorusku součástí evropského proudu: podporuje uvalení sankcí a mohlo by uvolnit peníze na pomoc běloruské společnosti.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD), který kandiduje v nadcházejících krajských volbách, považuje akci pobaltských zemí za správnou. „Sankce by měly být co nejtvrdší a mezinárodní izolace Lukašenka a jeho lidí je jednou z cest, jak demonstrantům v jejich úsilí pomoct.“

Čtěte také

Veselý by připojení Česka k baltským zemím přivítal a věří, že podobné stanovisko zaujme třeba i Polsko. Upozorňuje přitom na jasný postoj české vlády, která je jedním z lídrů v přijímání sankcí proti běloruskému režimu.

Jaké je v tomto směru stanovisko prezidenta Zemana, poslanec neví. „Hrad mlčí. V médiích je na komentáře velmi střídmý,“ hodnotí stávající situaci. Mlčení si ale v tomto případě vykládá jako souhlas se zahraniční politikou české vlády.

Poslechněte si audiozáznam celé analýzy Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , Zuzana Marková
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.