Jan Šír: Situace v Bělorusku se láme teď. Sankce Baltských zemí ukazují, že není důvod otálet
Režim Alexandra Lukašenka využívá zbývajících mocenských nástrojů v boji proti nespokojené společnosti – zadržování, výslechy a věznění lidí. Zatímco Evropská unie připravuje seznam sankcí, Baltské země už vyhlásily vlastní postihy tamní vlády.
Podle nových opatření pobaltských států nesmí Alexandr Lukašenko a dalších 29 představitelů jeho režimu cestovat do Litvy, Lotyšska a Estonska.
„Sledují to s obavami. Kdyby došlo k nějakému drastickému posílení ruského vlivu v Bělorusku, tak se promění poměr sil v regionu ve prospěch Ruska, které může mít nepřátelské nebo agresivní plány vůči těmto zemím,“ vysvětluje na Plusu odborník na postsovětský prostor Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
A dodává: „Baltové tím jasně dávají najevo, že se sankcemi není důvod otálet a že když se chce, tak to jde. Evropská unie sice dala zelenou k vyhlášení sankcí, ale na půdě EU to může ještě trvat, zatímco v Bělorusku se situace láme právě teď.“
Podle Šíra je navíc patrné, že některé evropské elity projevují snahu nezavdávat záminku ke zhoršení už tak špatných vztahů Evropy s Ruskem. A přestože dialogy mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Kremlem zřejmě probíhají, je těžké odhadnout, nakolik jsou tyto rozhovory efektivní, hodnotí odborník na postsovětský prostor.
České stanovisko
Šír připomíná, že Česko je v postoji k dění v Bělorusku součástí evropského proudu: podporuje uvalení sankcí a mohlo by uvolnit peníze na pomoc běloruské společnosti.
Předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD), který kandiduje v nadcházejících krajských volbách, považuje akci pobaltských zemí za správnou. „Sankce by měly být co nejtvrdší a mezinárodní izolace Lukašenka a jeho lidí je jednou z cest, jak demonstrantům v jejich úsilí pomoct.“
Čtěte také
Veselý by připojení Česka k baltským zemím přivítal a věří, že podobné stanovisko zaujme třeba i Polsko. Upozorňuje přitom na jasný postoj české vlády, která je jedním z lídrů v přijímání sankcí proti běloruskému režimu.
Jaké je v tomto směru stanovisko prezidenta Zemana, poslanec neví. „Hrad mlčí. V médiích je na komentáře velmi střídmý,“ hodnotí stávající situaci. Mlčení si ale v tomto případě vykládá jako souhlas se zahraniční politikou české vlády.
Poslechněte si audiozáznam celé analýzy Jana Bumby.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

