Jan Macháček: Únik viru z laboratoře a geopolitika
Pokud se ukáže, že covid-19 opravdu unikl z laboratoře, tak na tom je samozřejmě nejdůležitější otázka, jaké to bude mít důsledky: diplomatické, geopolitické, ekonomické a další.
Steven Carter ve sloupku pro Bloomberg vysvětluje, proč je to důležité. Pokud podoba viru či jeho únik mají lidského původce, celá pandemická sága získá něco, co dosud neměla: zloducha.
Čtěte také
Jenom v USA zabila choroba už 600 tisíc lidí. Beztvarý strach, který na rok a půl umrtvil svět, získá cíl a to vše může přerůst ve vztek a zuřivost. A široce sdílená rozzuřenost se těžko kontroluje.
Zatím si lidé hledali svoje náhradní cíle a náhradní zloduchy. Pro část Američanů za všechno mohl Donald Trump a v mnohých jiných zemích na světě si můžeme dosadit místní premiéry a prezidenty. Republikánští voliči v USA zase nadávají na takzvané modré elity: demokratické guvernéry, starosty a zákazovou byrokratickou mašinérii.
Člověkem způsobená katastrofa nás lidi více zlobí. Vztek ale moc nepomáhá. Některým lidem to lépe myslí, když zuří, většinou je to ale naopak. A zloba většinou vede k iracionální představě, že nyní problém rychle vyřešíme. Někam vpadnout, něco zregulovat, toho či onoho zavřít.
Horší zpráva pro svět
Co se USA týče, autor srovnává s tím, co se dělo po 11. září 2001. Vznikla poptávka po tom něco udělat a invaze do Iráku nebyla bohužel dobře prodiskutována a promyšlena.
Čtěte také
Poptávka po vyšší regulaci bude asi rozumná: nakládání s viry musí být podřízeno mnohem vyšší úrovni bezpečnosti.
Americký prezident Joe Biden dal expertům 90 denní lhůtu na vyšetření toho, jak to s únikem viru bylo. 90 dní ale zavání politickým divadlem.
Pearl Harbor Američané šetřili 20 let, Usamu bin Ládina hledali 10 let. Že se něco zjistí za 90 dní, je nepravděpodobné. Nejlepší ale stejně bude, když si lidstvo reakci v klidu rozmyslí a stráví, emoce nejsou dobrý motivační faktor.
Čtěte také
O podobném tématu píše ve Financial Times Gideon Rachman. Ten si ale pro změnu všímá toho, jak spekulace o úniku viru rozzuřují čínskou vládu a motivují tamější vlčí bojovnou diplomacii. Nejhorší vztahy s Čínou má Austrálie, a to především proto, že si australský premiér Scott Morrison dovolil požádat, aby byli mezinárodní kontroloři laboratoře ve Wu-chanu vybaveni stejnými pravomocemi jako inspektoři pro jaderné zbraně. Čína zahájila bojkot australského zboží a uvrhla na australské výrobky cla.
Trump byl podle Rachmana ve světě spíše považován za lháře a Čína nemusela jeho poznámky o úniku viru z laboratoře brát tak vážně. Když to ale dnes říká Joe Biden, tak je to pro Čínu mnohem větší problém. Navíc Číně ubývá spojenců a vztahy s EU, kdy se odložila ratifikace obchodní dohody EU s Čínou, jsou taky mizerné. Taktéž vztahy s Indií má Čína pořád horší. Tolik Gideon Rachman.
A nakonec je tu Amerika samotná. Trump má možná reputaci lháře, ale odmítat něco jen proto, že to říkal Trump, to svědčí o tom, že je tamější společnost velmi nemocná. Zvláště když tvrzení o úniku z laboratoře tak zatvrzele odmítala vědecká komunita a přesvědčila o tom i sociální sítě, kde se vymazávaly statuty i celé účty za sdílení něčeho, co dal nyní nový prezident oficiálně vyšetřit.
Otázka je, co je ve svém důsledku horší zpráva pro svět – únik z čínské laboratoře, nebo stádní myšlení a politizace a ideologizace vědy ve svobodném světě?
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
