Jan Klesla: Čínský rok ve znamení prasete a Huawei
Už více než měsíc otřásá médii skandál čínské firmy Huawei, ty nejdůležitější zprávy ale přišly až nedávno.
Američtí prokurátoři podali obvinění jak na samotnou firmu, tak i její korunní princeznu, dceru zakladatele a finanční ředitelku Meng Wan-čou. Na osmadvaceti stranách podrobně popisují, jak měli Číňané porušovat sankce proti Íránu a pokoušet se ukrást technologii americké pobočce německého T-Mobilu.
Druhá zásadní zpráva pak přišla od nás - generální finanční ředitelství vyřadilo právě Huawei z půl miliardového tendru na nový portál Moje daně. A to přímo kvůli varování, které vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a vlastní interní analýze rizik.
Zcela pochopitelně nejde o veřejné informace, ale na stole musí ležet něco skutečně zásadního, aby to přesvědčilo i berní úředníky. Podle zpráv médií v čele s odborným serverem Lupa.cz navíc podobné kroky zvažují i další klíčové státní instituce, což je jen dobře.
Oba případy tak na mezinárodní i čistě národní rovině jasně odpovídají všem, kdo dosud tvrdili, že jde jen o obchodní válku a nikdo proti Huawei nemá nic konkrétního.
Okamžitá úspora a příliš vysoká cena
Uprostřed veřejné a mediální bitvy se tak posunujeme k otázce, jak dál naložit s celým případem Huawei a čínskými technologiemi obecně. V úterý 5. února začal podle čínského kalendáře nový rok ve znamení prasete. A podle astrologů bychom v něm měli vše hlavně pečlivě uvážit.
Pokud máte jako Huawei v rukou klíčové technologie, máte účinnější zbraň, než jsou nukleární hlavice, varuje bankéř Jonáš
Vedou Spojené státy obchodní válku s Čínou? A jak s tím souvisí pondělní obvinění čínské telekomunikační společnost Huawei, včetně její ředitelky Meng Wan-čou, z podvodů a špionáže ze strany úřadů USA? Česko-americký bankéř v Interview Plus tvrdí, že jde o vážný problém a nejen Spojeným státům došla trpělivost.
Pro odpověď je tedy potřeba podívat se na širší, mezinárodní kontext. Na jedné straně se v moratoriu do konce února snaží Číňané vyjednat konec obchodní války s USA. Rok prasete má sice přinést hojnost a přát investicím, u něj doma to tak ale nevypadá.
Čínská ekonomika viditelně zpomaluje, investice v Evropě a Spojených státech se loni propadly o tři čtvrtiny a například nákupy nemovitostí jsou nejnižší od roku 2012. Pro nás zásadní zpráva pak je další uzavírání tamního trhu.
Před Vánocemi ministerstvo inovací vydalo plán, podle kterého mají být samořiditelná a elektrická auta v Číně postavena na čínských technologiích. To je mnohem horší zpráva pro Volkswagen a Škodovku, než údajná odveta, před kterou varoval Miloš Zeman.
Na straně druhé stále sílí varující hlasy před komunistickou techno-diktaturou. Právě před zneužíváním technologií v Říši středu k absolutnímu špehování, kontrole obyvatel a dosud nevídanou totalitou varoval nedávno v Davosu i George Soros.
Někdejší finanční žralok a dnes filantrop je pro svou minulost spekulanta v byznysu stále kontroverzní postava, nicméně na setkání špiček světové ekonomiky a politiky zazněl jeho hlas jasně. O míře obav svědčí i to, že ačkoliv je aktuálně v dosud nejostřejším sporu s vládou ve svém rodném Maďarsku, ani jednou nezaznělo jméno Viktora Orbána, ale Si ťin-pchinga.
Postoj k Číně je tak potřeba formovat nejen na základě obvinění ze špionáže a přímého ohrožení bezpečnosti. Jejich hlavním cílem je ekonomická expanze a kolonizace nejen chudých zemí v Africe, ale i těch slabších v Evropě, a to včetně nás.
Levné technologie mají především vytvořit předmostí pro nástup čínských firemních gigantů, kteří vyrostli na uzavřeném domácím trhu a teď se chystají ovládnout ten náš. S nimi přijde i jejich morálka a postoj k zákazníkům a lidským právům. Měli bychom se tedy dívat nejen přímo na čínské firmy jako hrozbu bezpečnosti, ale i jako hrozbu naším ekonomickým a společenským zájmům.
A také vyhodnocovat jako riziko i další společnosti, které s nimi blízce spolupracují, jako je třeba skupina PPF miliardáře Petra Kellnera. Stát by zkrátka neměl podporovat a obchodovat s nikým, kdo může ohrozit naši budoucnost, za to je jakákoliv okamžitá úspora příliš vysoká cena. Nepustit Číňany k našim daním v IT systémech a obecně přes veřejné zakázky je proto dobrý začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.