Jan Jůn: Proč Británie zaostává v počtech přijímaných ukrajinských uprchlíků?

V pátek pak přidala britská vláda na seznam sankcí proti osobám z užšího kruhu ruského prezidenta Vladimira Putina nebo těm schvalujícím jeho politické kroky i 386 ze 450 poslanců ruské sněmovny. Počet osob na seznamu dosáhl 800 a přibylo i dalších sedm ruských oligarchů. Jejich počet dosáhl 18 s celkovým majetkem kolem 30 miliard liber. Je mezi nimi i dosavadní majitel známého fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič.

Zároveň ale britská vláda kupodivu nijak nespěchá v přijímání ukrajinských uprchlíků, tedy většinou matek s dětmi či s prarodiči – minulý týden jich přijala pouhých 1300. Přitom se jich hlásí údajně kolem 22 tisíc, a to jde pouze o osoby s členem rodiny už v Británii legálně usazeným.

Náročná byrokracie

Čtěte také

Jan Jůn: Je Británie dostatečně aktivní ohledně pomoci Ukrajině proti ruské invazi?

Pokud mají pasy, mohou po vyplnění mnohastránkového formuláře pro každou osobu, včetně dětí, čekat další dny na víza. Tedy po osobním podání žádosti a rozhovoru, na který museli také čekat ve francouzském Lille, v Paříži, Arrasu nebo v Bruselu. Není divu, že francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Británie svá „grandiózní prohlášení“ o pomoci uprchlíkům nenaplňuje činy.

Důvodem takto složitého a dosud omezeného procesu jsou prý obavy z infiltrace ruskými agenty. Po srdceryvných záběrech zklamaných uprchlíků před zavřenými britskými vízovými úřady ve Francii, přinášených médii, byla ministryně vnitra Priti Patelová nakonec přinucena ve sněmovně celou proceduru urychlit.

Její stínová opoziční kritička, bývalá ministryně Yvette Cooperová, nazvala v ostré debatě postup Patelové hanebným a „vzbuzujícím mezinárodní opovržení“, i když prý, podle informací médií, za omezení může premiér Johnson kvůli nejednotnosti vlády a nátlaku brexitářů na slíbené omezení imigrace.

Víza i po internetu

Čtěte také

Petr Janyška: Evropská unie reaguje na ruskou agresi

Od úterka Británie prý konečně zavede možnost žádat o víza přes internet, bez dosavadního čekání na pohovor. Jak známo, Evropská unie včetně ČR vpouští uprchlíky bez víz na tři roky a řeší detaily, včetně biometrických dat, v cílové zemi.

Je poněkud nešťastné, že nejednotná britská vláda nadále zjevně odmítá uznat rozdíl mezi nastálo přijíždějícími ekonomickými imigranty, často ilegálními, a uprchlíky, kteří hledají azyl jen dočasně a po válce se chtějí vrátit zpět domů.

Kritikové tvrdí, že za to mohou zmíněné ideologické předsudky ministrů Johnsonovy vlády – to ovšem nyní pomáhá překonat nová jednota Evropy, semknuté vůči Rusku v NATO. Jiní zas tvrdí, že vinu nese nárůst domácí byrokracie a náklady na uprchlíky – necelých 700 přijatých Syřanů stojí zhruba devět tisíc liber ročně na osobu.

Jan Jůn|foto:Vendula Kosíková, Český rozhlas

Nejnověji se ovšem pod nátlakem poslanců, včetně vlastních, nechala vláda slyšet, že od příštího týdne pravidla konečně uvolní i pro uprchlíky bez příbuzných se „sponsorujícími“ Brity, poskytujícími ubytování ve vlastních domech či bytech. Takže se třeba situace bude konečně dál měnit k lepšímu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu