Švejnar: Hodně lidí má Trumpa za slabocha. On chce víc moci a útočí na instituce jako nikdo předtím

V polovině srpna jednal Donald Trump s Vladimirem Putinem na Ajlašce. Ke schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ale svůj vládce Kremlu nepřesvědčil. „Biden by Putinovi nedal příležitost zviditelnění se, kterou mu dal Trump tím, že ho pozval na Aljašku na jednání,“ soudí ekonom pro Český rozhlas Plus.

Biden byl ale v průběhu a zejména ke konci svého prezidentského mandátu v přístupu ke konfliktu mnohem opatrnější. Podle Švejnara se také obával, aby to nevedlo k rozpoutání jaderného konfliktu.

Čtěte také

Landovský: Rusko hraje box-šachy. S příměřím nebude souhlasit, dokud se mu daří zabírat další území

„Západní mocnosti měly obavu, aby nerozdmýchaly nukleární válku. A též se očekávalo, že se Ukrajina bude velice efektivně bránit,“ uvádí Švejnar. „Potom se situace začala dále rozvíjet, dodávalo se více zbraní a začalo se vážněji uvažovat o západní intervenci.“

Trumpův slib ukončit válku do 24 hodin, s nímž vyhrál americké volby, se ovšem nenaplnil. Americký prezident také hrozil Rusku velkými sankcemi a ani k tomu nedošlo.

„Hodně lidí si myslí, že Trump je v tomto smyslu slaboch. Když opravdu silní protivníci, třeba v ekonomické oblasti Čína, vycenili zuby, tak Trump couvl,“ upozorňuje ekonom. „Má některé částečné úspěchy třeba v celní politice, ale v naprosté většině případů nedodržel to, čím hrozil.“

Místo toho očistil Vladimira Putina na mezinárodní scéně, když ho přátelsky přijal na Aljašce, dodává Švejnar s tím, že ani tato iniciativa nepřinesla výsledky.

 Útoky na instituce a důvěru

Mnohem výraznější jsou Trumpovy intervence v domácí politice. Od svého letošního nástupu do Bílého domu už projevil velkou snahu zasahovat do činnosti státních institucí a uzurpovat si tak do svých rukou více a více moci.

Čtěte také

iROZHLAS

Trump odvolal členku Rady guvernérů americké centrální banky Cookovou. ‚Neodstoupím,‘ vzkázala

„Každý americký prezident, potažmo i jinde ve světě, se snaží mít více moci. Trump se liší v tom, že to dělá mnohem víc než kdokoliv jiný. Tady je to útok na instituce, které se snaží změnit, zlomit,“ poukazuje Švejnar.

„Ve Spojených státech se institucím doposud důvěřovalo. Jestliže se to změní, může se změnit i ekonomický chod a schopnost Spojených států nadále vést světovou ekonomiku.“

Posledním příkladem takového útoku na instituci je odvolání členky Rady guvernérů americké centrální banky Lisy Cookové. Rozhodnutím se nyní bude zabývat soud.

„Trump se snaží uskutečnit zásadní změnu na tom, jak funguje jedna ze dvou nejdůležitějších institucí – americká centrální banka,“ varuje Švejnar. „Ta teď zrovna měla výroční konferenci v Jackson Hole ve Wyomingu, kam se sjíždějí bankéři z celého světa. A že zrovna tu chvíli si Trump vybral jako dobu, kdy odvolává důležitého člena bankovní rady, je signál pro Ameriku i celý svět.“

Čtěte také

Trump chce změnit světový obchod. Trh si na cla zvykl, důsledky ale uvidíme až zpětně, říká bankéř Jonáš

Stejně tak se skrze Kongres snaží ovlivňovat financování jednotlivých složek státní správy nebo chod ministerstev. Co se mu ale nepodařilo, je oživení ekonomiky a návrat ke skomírajícímu americkému snu, kvůli kterému jej volila velká část americké pracující třídy.

„Americká ekonomika a mzdy začaly do určité míry růst, ale není to rovnoměrné. Výsledek je výborný pro střední a vyšší třídu. Ti, kteří jsou ve spodní části, na tom nejsou tak dobře,“ uzavírá Švejnar. „Trump sliboval, že to zvrátí, a to ho dostalo do toho prezidentského úřadu. Ale zatím se tak neděje.“

Má Evropa moc ovlivnit mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou? Jsou cla pro Ameriku „snadný“ příjem, kterého se nebude chtít vzdát? A jak ovlivňuje tamní ekonomiku digitální revoluce? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.