Jan Fingerland: Pelosiová v čínských službách
O návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu se informuje ve dvou narativech. Jeden je ten pekingský, o americkém vměšování se do čínských záležitostí. Druhý je ten západní, o odvážné političce, která se nebojí tyranům říci do očí pravdu. Je tu ovšem ještě jedna americká verze, ta, která Pelosiovou zrovna nechválí.
Argumenty ve prospěch návštěvy americké delegace na Tchaj-wanu jsou zřejmé. Amerika stojí za svými spojenci a podporuje rozvoj demokracie i v Asii. A konkrétně Nancy Pelosiová má za sebou desítky let práce při upozorňování na praktiky čínského komunistického režimu.
Znamená to ale, že je od ní rozumné v této věci kdykoli udělat cokoli? Mnozí američtí nebo britští odborníci si to nemyslí.
Z vlastních řad
Například podle komentátora Thomase Friedmana z New York Times Pelosiová porušila naprosto základní poznatky racionální diplomacie, když svou cestu uskutečnila v období, kdy Spojené státy vyvíjejí maximální úsilí pří podpoře Ukrajiny a snaží se udržet Čínu co nejdále od Ruska.
Čtěte také
Proto ze strany Bidenovy administrativy přišla tak vlažná podpora kongresové cesty na Tchaj-wan a spekuluje se o tom, že prezident při komunikaci s Pelosiovou vyjádřil přímý nesouhlas s návštěvou právě v tomto období. Za nemoudrý ho označili všichni relevantní hráči, od ředitele CIA až po předsedu Společného sboru náčelníků štábů.
Přesto se Pelosiová vydala na cestu a riskovala tak nejen zhoršení americko-čínských vztahů v komplikovaném období, ale i potenciální přímý či nepřímý vojenský střet mezi oběma zeměmi. Aniž by tím – přinejmenším podle Friedmana – Tchaj-wanu nějak prospěla.
Do zvláštní situace vlastně postavila i vedení Tchaj-wanu, které sice nechtělo symbolicky významnou návštěvu odmítnout, ale možná by ji raději přijali v méně napjatém období.
Analytik agentury Bloomberg Minxin Pei dodává, že krize kolem cesty zvýší americkou snahu vybudovat vlastní kapacity na výrobu čipů, což možná americké bezpečnosti prospěje, ale Tchajwance ekonomicky i strategicky poškodí. Pelosiová prý také možná přesvědčí Čínu, že vojenská síla ve věci Tchaj-wanu je jediná cesta.
A jaksi v neposlední řadě dala Pelosiová čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi do ruky nástroj, jak před nástupem do třetího funkčního období odvrátit nepříjemnou debatu o ekonomických a epidemiologických neúspěších posledních let a nasměrovat ji jinam, na těžko měřitelné otázky národní prestiže.
Třikrát měř
S tím souvisí druhá rovina možné kritiky. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů mohla využít skutečnosti, že jakožto členka Kongresu není zodpovědná za zahraniční politiku, a přitom nějakou provádí – ovšem na cizí účet, tchajwanský, ale i americký.
Čtěte také
Při tomto provádění odhalila zmatky v otázkách americké politiky vůči Tchaj-wanu a poškodila americkou důvěryhodnost. Jak píše například britský Economist, v okamžiku, kdy se dostala na veřejnost Bidenova slova o tom, že vojenští představitelé cestu nedoporučují, americký prezident měl už jen dvě špatné možnosti.
Podpořit Pelosiovou a neužitečně poškodit vztahy s Pekingem. A nebo proti cestě veřejně vystoupit a vytvořit tak dojem, že ustupuje komunistům. A tím vlastně poskytnout politické střelivo republikánům krátce před volbami.
K cestě došlo také v období, kdy Biden porušil dlouhodobou americkou strategii záměrné nejednoznačnosti v otázce, zda by USA Tchaj-wan proti Číně vojensky hájily. Opakovaně naznačil, že Amerika bude ostrov vojensky bránit, aby pak jeho vlastní spolupracovníci takový závazek zase zpochybnili. A rtuťovitá kongresmanka znovu upozornila Čínu a svět na americkou nejistotu a nejednotu.
Pelosiová byla chválena za odvahu a principiálnost, svoboda je přeci nedělitelná. Možná má na své straně strategickou pravdu proti taktické opatrnosti. Jenže zájmem Spojených států i Tchaj-wanu není jen ochránit demokracii a svobodu, ale dělat to s minimálními lidskými i ekonomickými náklady.
Když už má dojít ke konfliktu, je lepší, když si čas a místo vyberete vy a ne protivník. Není třeba kvůli tomu studovat politologii, řeknou vám to na první hodině každého kurzu sebeobrany.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Tchajwanci se považují za Číňany, ale chtějí být součástí demokratické země, vysvětluje geograf
Stojanov upozorňuje, že do pevnínské Číny míří celá třetina tchajwanského exportu. Stejným směrem cestují i vědci, turisté nebo byznysmeni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
