Jan Fingerland: Pelosiová dráždí draka

Cestu kongresové delegace na Tchaj-wan, který je de facto státem, ale málokdo to uznává oficiálně, i sama Pelosiová dlouho udržovala ve stavu mlžné nejasnosti. Pak ale vyšlo najevo, že američtí představitelé v úterý večer na Tchaj-wan zamíří.

O propagaci této cesty se ovšem postarala sama čínská vláda, která kolem možnosti, že by americká delegace oficiálně navštívila území, které Peking pokládá za své, rozpoutala obrovský problém. Čínské stíhačky prakticky denně létají kolem ostrova, padla dokonce bezprecedentní slova o možném sestřelení letounu s americkou představitelkou.

Jasná nejasnost

Možná je dobré si v celé věci udělat pořádek. Spojené státy mají s Tchaj-wanem velmi intenzivní vztahy, ale ani ony jej neuznávají za samostatnou zemi, už koncem 70. let přesunuly své uznání z Tchaj-wanu na Čínskou lidovou republiku, prostě byla větší a důležitější, a dnes je to ještě více znát.

Čtěte také

Pelosiová zřejmě navštíví Tchaj-wan. Podle chování Číny by taková cesta mohla znamenat vojenský konflikt, uvádí zpravodaj Jakš

Současně Američané zacházejí s Tchaj-wanem jako se svým předním spojencem a vlastně je to jedna z mála věcí, na kterých se shodnou nyní velmi rozhádaní demokraté a republikáni. Obrana demokratického Tchaj-wanu je pro USA věcí prestiže, ale i strategické nutnosti – opuštění Tchaj-wanu by bylo zásadní ranou americké důvěryhodnosti, neporovnatelné s nedávným opuštěním afghánské vlády.

Je tu ještě jeden aspekt, z tohoto ostrova pocházejí skoro dvě třetiny těch nejpokročilejších čipů na světě, jeho blokáda by se v důsledcích pro západní ekonomiky v něčem podobala dopadům odříznutí ruského plynu na některé evropské státy.

Otázka Tchaj-wanu postupně dostává stále nový kontext. USA dlouhodobě odcházejí z řady regionů světa, mají menší odhodlání prosazovat svou vůli a uzavírají se více do sebe. Je to vidět zejména na Blízkém východě, i když nedávná Bidenova cesta měla vyslat opačný signál. Tak to prostě je, už jen kvůli postupně klesající roli fosilních paliv.

Zároveň se přesouvá těžiště americké pozornosti do Pacifiku, včetně oblasti Tchaj-wanu. Souběžně s tím roste i čínská, totiž pekingská chuť konsolidovat svůj vliv a dostat pod kontrolu i Tchaj-wan, ačkoli právě nad ním neměl komunistický stát nikdy žádnou moc. Čína ovšem bohatne, roste její armáda i sebevědomí, narůstá také úloha nacionalismu v oficiální státní ideologii.

Siova hra

A konkrétně pro prezidenta Si Tin-pchinga má celá věc ještě jednu důležitou stránku. Krize kolem návštěvy Pelosiové se rozehrála v době, kdy se Si snaží změnit čínský politický systém a navzdory již zavedené tradici neodejít po druhém funkčním období, jako všichni jeho předchůdci po Maovi, ale naopak pokračovat ve třetí období a budovat kult osobnosti. Pelosiová velmi bolestně zasáhla Siovu image – odtud tolik silných slov na adresu Ameriky od čínských představitelů.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Rozvojové země jsou nejslabší článek řetězu. Čína a Putin to vědí

Okruhů kontextu je ještě celá řada, zmiňme ještě alespoň tento. Tchaj-wan je americkým chráněncem, ale američtí prezidenti tam obvykle nejezdí. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Pelosiová je nejvyšším představitelem USA za celá desetiletí, který se na ostrov vypravil.

Příznačně není představitelkou administrativy, ale parlamentu, i když pochází ze stejné strany jako prezident Biden. Ten se naopak v červenci vyjádřil v tom smyslu, že armáda byla proti její cestě, i když se později ke svému výroku už nevrátil. Pelosiová mířící na Tchaj-wan tedy je i není představitelkou politiky USA.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Pelosiová přiletí v rámci cesty kongresové delegace po Asii, během níž navštíví několik dalších zemí. Bezprecedentní a přece zběžná a poloutajovaná zastávka na Tchaj-wanu bude mít vlastně přesně takovou váhu, jakou jí každý z účastníků nebo pozorovatelů přisoudí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu