Gita Zbavitelová: Izrael pod americkým tlakem omezuje spolupráci s Čínou
Když americký prezident Joe Biden odjížděl ze Saúdské Arábie, prohlásil, že Spojené státy neodejdou z Blízkého východu, protože by tím vzniklo vakuum, které by zaplnily Rusko, Čína a Írán. Čína však už řadu desetiletí úspěšně proniká do Izraele, který je důležitým americkým spojencem. Washington ho už dlouho přesvědčuje, aby spolupráci s Pekingem utlumil, zejména v oblasti vyspělých technologií, protože představuje bezpečnostní hrozbu.
Izrael se ale od něj na rozdíl od jiných zemí řadu let nedistancoval a považoval americká varování za přehnaná. Teprve současná vláda začala obchodní a hospodářské vazby výrazněji omezovat.
Čtěte také
Izraelsko-čínská spolupráce, a dlouho i vojenská, začala už v 80. letech. Dnes je Čína druhým největším obchodním partnerem Izraele, hned po Spojených státech. V letech 2002–2020 investovala v Izraeli více než 20 miliard dolarů do skoro 500 společností, většinou v oblasti vyspělých technologií. Čínské firmy provozují v Izraeli infrastrukturu v hodnotě čtyř miliard dolarů, včetně vlaků v Tel Avivu, částí přístavů v Ašdodu a Haifě nebo haifských silničních tunelů. Hospodářské vztahy výrazně posílily za premiéra Netanjahua, jehož vláda Číňany do země záměrně lákala.
Až do roku 2018 byla Čína kromě jiného významným partnerem izraelského technologického průmyslu. Nejvíc ji zajímá spolupráce na projektech lékařských a potravinářských technologií, robotiky a umělé inteligence. Výzkumná střediska si tam vybudovaly firmy Huawei nebo Alibaba, a Izrael k zděšení Američanů dokonce Číňanům na 25 let pronajal přístav v Haifě. K tak strategickému projektu by se na Západě nikdy nedostali.
Izrael si musí vybrat
Čtěte také
Izraelci mají Číňany rádi a považují je za dobré partnery. Podle červnového průzkumu Pewova střediska schvaluje posilování hospodářských vztahů s Čínou 57 procent Izraelců, a to i za cenu oficiálního přehlížení jejího porušování lidských práv. V žádné jiné demokratické zemi není tento podíl tak vysoký.
Izraelské nadšení pro Číňany nepolevilo ani po únorovém odhalení deníku Jerusalem Post, že čínští studenti z rozkazu komunistické strany shromažďovali informace o způsobu, jakým izraelská média píší o zimní olympiádě v Pekingu. Čína má navíc při Hebrejské univerzitě v Tel Avivu a Jeruzalémě své nechvalně proslulé Konfuciovy instituty, které využívá k propagandě, šíření moci i špionáži.
Washington před spoluprací s Pekingem Izrael řadu let varoval. V roce 2000 ho dokonce přiměl zrušit prodej špionážních letounů Phalcon a pět let nato i bezpilotních bojových dronů Harpy Číňanům. Dnes už s nimi Izrael vojensky nespolupracuje a vychází Američanům vstříc.
Čtěte také
Počet společných podniků klesá a izraelské firmy odmítají čínskou spoluúčast kvůli důsledkům na jiných trzích. Řada jich nechce přijímat čínský kapitál, aby nepřišly o přístup na největší světové trhy, a další podniky podmiňují vstup čínských investorů jejich legálním podnikáním na Západě. Čínská společnost Alibaba v červnu uzavřela výzkumné centrum v Tel Avivu a po americkém nátlaku letos v únoru žádná čínská firma nevyhrála tendr na výstavbu nových vlakových linek v Tel Avivu.
Uvolňování izraelsko-čínských vazeb začalo už za Donalda Trumpa, který uvalil sankce na firmu Huawei a další čínské společnosti a naléhal na všechny americké spojence, aby Pekingu bránili v přístupu k čipům a citlivému softwaru. Na Izraeli si vynutil zavedení kontrolního procesu, který umožňuje zablokovat dohody s možnými důsledky pro národní bezpečnost. Izraelský postoj k čínským investorům postupně přestal být vstřícný. Netanjahu v posledních letech své vlády pochopil, že dobré vztahy s Američany jsou neslučitelné s dobrými vztahy s Čínou, a zabránil jí v účasti na síti 5G a převzetí důležité továrny na odsolování mořské vody.
Čtěte také
Současné vládě je jasné, že omezení spolupráce s Pekingem je politická nutnost. V lednu řekla Američanům, že jim bude předkládat k posouzení všechny izraelsko-čínské projekty dřív, než je schválí.
A nejnovější tendr na prodej starého přístavu v Haifě vyhrálo izraelsko-indické konsorcium, a ne čínská firma, jako byla ta, která za investice ve výši jedné a tři čtvrtě miliardy dolarů získala na 25 let právo řídit provoz přístavu nového. Washington vloni kvůli této dohodě Izrael dokonce varoval, že Američané ze strachu z čínské špionáže možná přestanou používat svou nedalekou námořní základnu. Izrael se letos také odvážil odsoudit v OSN čínské zacházení s Ujgury – to ještě vloni v zájmu dobrých vztahů s Pekingem odmítal.
Američané předali Izraelcům detaily čínského úsilí získat know-how vyspělých technologií jejich obranného průmyslu a jasně řekli, že spolupráce s Čínou představuje bezpečnostní riziko a Izrael si musí vybrat, na které straně stojí. A protože jsou Spojené státy jeho nejvěrnějším spojencem a poskytují mu i nepostradatelnou vojenskou pomoc, je volba jasná.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
