Gita Zbavitelová: Izrael zklidňuje roztržku s Polskem
Izrael v nejbližších dnech vrátí chargé d’affaires do Polska a zmírní tak několikaměsíční spor s touto zemí. K roztržce došlo letos v červenci, kdy polský Sejm, v němž má většinu vládní strana Právo a spravedlnost, schválil zákon, který v podstatě znemožňuje navrácení majetku, jejž Židům zabavili za druhé světové války nacisté a po ní ho znárodnil polský stát.
Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid ho označil za „antisemitský a amorální“ a prohlásil, že Polsko se stalo „nedemokratickou a neliberální zemí, která nerespektuje největší tragédii v dějinách lidstva“. Oba státy pak odvolaly své velvyslance.
Čtěte také
Polsko je jedinou zemí bývalého sovětského bloku, která nemá zákon o restitucích. Když zabavený židovský majetek po válce znárodnilo, umožnilo jeho původním majitelům jen soukromé právní spory, které se často vlekly i několik desetiletí. Navíc došlo k několika vraždám židovských dědiců, což mnoho dalších od snahy získat ukradený majetek zpět odradilo.
Polští Židé se spravedlnosti nedočkali ani po pádu Železné opony. V roce 1997 umožnil polský parlament restituce jen židovským organizacím, ale nikoli jednotlivcům. A letošní zákon omezuje lhůtu pro odvolání proti rozhodnutím správních orgánů na třicet let, po nichž už nelze úřední verdikt o určení vlastnictví napadnout.
Polský premiér Mateusz Morawiecki židovské restituce odmítá dlouhodobě. Před dvěma lety například prohlásil, že jeho vláda nikdy žádné neumožní, protože by to prý bylo „posmrtné vítězství pro Hitlera“.
Varšava čekala víc
Izraelskou nevoli vyvolal už v roce 2018 polský zákon, který stanovil až tříletý trest vězení pro každého, kdo „veřejně tvrdí, že polský národ či Polská republika jsou odpovědní za nacistické zločiny Třetí říše“.
Strana Právo a spravedlnost odmítá, že by Poláci byli za války něco jiného než oběti a hrdinové. Nikdo, ani historik či jiný vědec, nesmí tvrdit, že se dopustili nějakého zločinu. Přitom za války nejen udávali Němcům Židy, ale také je sami vraždili.
Čtěte také
Na tento zákon, který omezuje akademickou svobodu, už málem doplatili polsko-kanadský historik Jan Grabowski z univerzity v Ottawě a polská specialistka na holokaust Barbara Engelkingová, kteří ve své knize A noc trvá popisují, jak Poláci nacistům při holokaustu aktivně pomáhali.
Oba vědce pak zažalovala neteř polského vesničana, který se podle nich na jedné vraždě Židů podílel, a požadovala omluvu a finanční odškodnění. Vyhrála, ale odvolací soud letos v srpnu verdikt naštěstí zamítl s tím, že soudní systém by neměl posuzovat výzkum odborníků. Zákon, přesněji novela zákona o Institutu paměti národa, však platí dál.
Za druhé světové války zahynuly celkem tři miliony polských Židů, 90 procent předválečného stavu; tvořili polovinu všech obětí holokaustu. Polský historik Szymon Datner v roce 1970 odhadl, že Poláci jich za války zabili až 200 tisíc. Mnoho dalších naopak Židům pomohlo přežít a jeruzalémský památník holokaustu Jad Vašem za to udělil titul Spravedlivý mezi národy více než sedmi tisícům z nich.
Čtěte také
Z polských pogromů je nejznámější masakr nejméně 340 Židů, které v roce 1941 polští obyvatelé vesnice Jedwabne zamkli v hořící stodole. K násilnostem docházelo dokonce i po válce; nejhorší byl v roce 1946 pogrom v městě Kielce, kde Poláci povraždili 42 Židů, kteří přežili holokaust. Někdejší izraelský ministr zahraničí Jisrael Katz před několika lety rozhněval polskou vládu výrokem, že Poláci „sají antisemitismus už s mateřským mlékem“.
Po roztržce kvůli červencovému zákonu znemožňujícímu návrat majetku Polsko v poslední době naznačovalo přání poškozené vztahy s Izraelem zlepšit a ten po několika jeho krocích souhlasil. Varšava odsoudila nedávné antisemitské shromáždění v městě Kalisz i nedělní palestinský teroristický útok v Jeruzalémě, při kterém zahynul jeden Izraelec. Polsko se také nezúčastnilo zářijové konference OSN proti rasismu, kterou Izrael označil za antisemitskou, a hlasovalo v jeho prospěch v protiizraelské Radě OSN pro lidská práva.
Současné rozhodnutí Izraele zlepšit vztahy s Polskem je výhradně strategické, protože Polsko patří k jeho hlavním obhájcům v Evropské unii. Obnova vztahů je však jen částečná – do Varšavy se vrátí pouze chargé d’affaires, nikoli velvyslanec.
Kontroverzní polský zákon zůstává v platnosti a Jeruzalém dál požaduje jeho změnu. Varšava čekala víc, a tak oznámila, že ani ona zatím do Izraele nevyšle velvyslance.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
