Jan Fingerland: Mezi Polskem a Izraelem vypuklo nové kolo sporu o dějiny

2. červenec 2021

Nejdříve si Izraelci na kobereček povolali polského velvyslance a hned poté Poláci zase izraelskou chargé d'affaires. Na počátku byl krok dolní komory polského parlamentu, která schválila nový zákon. Ten stanovuje hranici, po které už nebude možné dořešit otázku majetku zabaveného nacisty nebo později komunisty.

Polské stanovisko je takové, že parlament vyhověl pokynu ústavního soudu, který ke stanovení takové hranice vyzval už před několika lety. Jde tedy jen o administrativní úkon, navíc prý už každý měl dost času na podání žádosti o navrácení majetku.

Čtěte také

Podle názoru Izraelců, některých židovských organizací i americké ambasády vypadá věc jinak. Ti tvrdí, že zákon znemožní obětem holokaustu nebo jejich potomkům dořešit restituční spory, které mohly začít až po pádu komunismu.

Polsko je jediná ze zemí s kdysi velkou židovskou komunitou, která nepřijala zákon ošetřující restituce po obětech holokaustu. 

Špatná nálada

Obě strany reagovaly na situaci podrážděně. Charakteristický je třeba výrok premiéra Mateusze Morawieckého, podle kterého Polsko nebude platit za německé zločiny. Jenže v tomto případě jde o majetek, který na počátku vlastnili Poláci židovského původu, jenž jim zabavili Němci a později přešel za různých okolností do polských rukou.

Čtěte také

Špatná nálada souvisí s tím, že se už celá léta odehrává velmi hořký spor o výklad společné historie, a to zejména v období německé okupace Polska. Někteří Poláci mají pocit, že zatímco židovským obětem se věnuje mezinárodní pozornost, polské nežidovské oběti zůstávají stranou. Naopak těžce nesou, když se připomíná úloha některých Poláků při vraždění Židů a považují to za nespravedlivé osočení.

S pocitem kolektivní ublíženosti pracuje i vládní strana Právo a spravedlnost. Například se už dříve pokusila zákonem regulovat závazný výklad dějin z dob německé okupace včetně trestního stíhání těch, kdo prý svou kritikou urážejí polský národ. Ve hře je snaha uchránit obraz Poláků jako heroických obětí, ale nikoli pachatelů.

Dějiny versus politika

Shodou okolností na tyto dny připadají dvě kulatá výročí, která do tohoto obrazu nezapadají. Jednak 80. výročí masakru Židů v obci Jedwabne, jež se odehrálo už za německé okupace, ale jeho pachateli byli Poláci. A 75. výročí pogromu na přeživší Židy v Kielcích, který se odehrál až po válce.

Čtěte také

Tato debata v sobě obsahuje nebezpečnou směs ublíženosti, závisti, potlačování nepříjemných pravd a politického zneužívání historie pro současné potřeby – což ostatně řada Poláků i polských historiků odmítá.

Polsko patřilo k zemím s největším počtem obětí za druhé světové války. Mělo také největší židovskou komunitu, jež většinou zahynula, přičemž hlavními pachateli byli bezpochyby Němci. Ale některými spolupachateli i někteří Poláci, tak jako jiní Poláci byli obětavými zachránci.

Jan Fingerland

Je velmi obtížné celou věc redukovat na jednu černobílou pravdu, o to je lákavější zneužít ji politicky. Je to o to jednodušší, když debata nějakého národa o vlastní minulosti není nejen ukončena, ale dokonce tento národ i po několika generacích dělí. To ale neplatí jen pro Polsko.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.