Izrael se obává trestání svědků holocaustu. Polskou vládu reakce ze zahraničí zaskočila
Polský Senát schválil kontroverzní zákon o holocaustu. Pokuta nebo až tříletý trest můžou hrozit tomu, kdo by za holocaust činil spoluodpovědné Poláky nebo polský stát. Zákon ale musí ještě podepsat prezident. Andrzej Duda řekl, že Polsko má právo bránit historickou pravdu. Rozčílil ale poslance v Izraeli, kteří chtějí v reakci na polský zákon zpřísnit normy o popírání holocaustu.
BBC si všímá zmínky v polském zákoně o tom, že trestný čin by nespáchali ti, kdo se budou holocaustem zabývat v rámci své umělecké nebo vědecké činnosti. Zákon přijala horní komora polského parlamentu pozdě v noci ze středy na čtvrtek, a to hlasy 57 poslanců ku 23, přičemž dva zákonodárci se zdrželi hlasování.
Polsko mělo dlouhodobě výhrady ke zmínkám o „polských koncentračních táborech“, které by evokovaly spoluodpovědnost Polska například i za Osvětim. Sporné ale podle BBC zůstává, jak se polská justice postaví k trestní odpovědnosti jednotlivců, těch Poláků, kteří podle historiků s nacisty prokazatelně kolaborovali.
Izrael zaskočil Polsko
BBC ocitovala vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který zákon označil za pokus o přepisování historie a o popírání holocaustu. Dodává, že rozhořčení v Izraeli nastalo také proto, že byl zákon schválen jen pár dní poté, co polský prezident slíbil, že ho s Izraelci probere. Na odsouzení přijaté polské normy se shodli poslanci napříč izraelským politickým spektrem.
Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo polskou vládu, aby svůj zákon o holocaustu ještě upravila. Izraelští poslanci v reakci na něj podpořili návrh na rozšíření platných zákonů, které se týkají popírání holocaustu. Pětiletý trest vězení by nově hrozil tomu, kdo by popíral nebo bagatelizoval podíl kolaborantů na zločinech z doby holocaustu.
To by se týkalo i těch spolupracovníků nacistů, kteří byli polské národnosti. Každý, kdo přežil holocaust a byl by v zahraničí postihován za to, že vypráví svůj životní příběh, by měl podle dodatku k izraelskému zákonu nárok na právní pomoc.
Polské politiky izraelská reakce na zákon o holocaustu zaskočila. Předseda Senátu Stanislav Karczewski BBC řekl, že jsou smutní a že je překvapilo, jak může být boj politiků za pravdu a důstojnost Poláků interpretován. Náměstek polského ministra spravedlnosti Marcin Warchol řekl, že by byl omyl myslet si, že zákon zastaví bádání o polských dějinách. Premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko je dál odhodláno bojovat proti lžím o holocaustu. A dodal, že tábory, kde zemřely miliony Židů, nebyly polské.
Reakce polských médií podle BBC nejsou tak jednoznačné. Například deník Rzeczpospolita, považovaný za konzervativní, napsal, že místo vyřešení krize ji zákon ještě zhoršil.
Kolem sta polských umělců, politiků a novinářů podepsalo otevřený dopis, v němž žádají o zrušení zákona. Argumentují tím, že zašel příliš daleko a že se pokouší z Polska dělat jediný nevinný národ v Evropě.
Tisíce kolaborantů
V analýze varšavského zpravodaje BBC Adama Eastona se dočteme, že sousloví „polské koncentrační tábory“ se v zahraničních médiích používá poměrně často, že slouží jako novinářská zkratka. V roce 2012 ho použil dokonce i tehdejší prezident Barack Obama v projevu na počest polského válečného hrdiny Jana Karského. Easton připomíná, že Polsko bylo za války napadeno a okupováno nacistickým Německem, a že během války přišly o život miliony Poláků, včetně tří milionů polských Židů.
V Polsku žije nebo žilo nejvíc lidí na světě vyznamenaných Izraelem za záchranu životů Židů za války, píše se v analýze BBC. Historikové ale zároveň poukazují na to, že v Polsku působili také informátoři, kteří za odměnu prozradili úkryty Židů nebo se podíleli na nacistických masakrech. Zvláště se zmiňují o událostech v Jedwabném, kde stovky Židů zavraždili jejich sousedé. Známý lovec nacistů, Efraim Zuroff serveru Times of Israel řekl, že počet válečných kolaborantů v Polsku odhaduje na několik tisíc.
Na stejném webu se dočteme také o prohlášení polského ministerstva zahraničí, které vyjádřilo naději, že kontroverze kolem zákona nepoškodí strategické partnerství mezi Polskem a Spojenými státy. Vyjádření bylo reakcí na výzvu americké diplomacie, aby Polsko zákon přehodnotilo v zájmu svobody slova a efektivního partnerství s Američany.
Server Times of Israel zaujalo, že izraelská vláda podpořila kampaň proti sousloví „polské koncentrační tábory“, nový zákon ale zároveň ostře kritizuje. Autor článku připomíná, že zákon začal parlament projednávat pár dní před výročím osvobození Osvětimi. To připadá na 27. ledna.
Obavy z trestání přeživších
Polský rozhlas použil na svých internetových stránkách v titulku článku slova z vyjádření polského ministerstva zahraničí o tom, že nový zákon o holocaustu neomezuje svobodu projevu. A z prohlášení ministerstva cituje například větu, že vinit polský národ nebo stát z toho, že se zapletl do nacistických zločinů Třetí říše, by bylo nepřesné, zavádějící a že by to uráželo polské občany, které holocaust také postihl.
Izraelská velvyslankyně v Polsku Anna Azariová podle Polského rozhlasu vyjádřila obavu Izraele z možnosti, že by zákon trestal svědectví těch, kdo holocaust přežili. Cituje také vyjádření mluvčí polské vlády, Joanny Kopcińské, o tom, že to byli Němci, kdo zaútočil na Polsko, zatímco Poláci a Židé se stali oběťmi.
Polský rozhlas založil speciální webové stránky, které mají odhalovat mýty o roli Polska za holocaustu. Autor článku na závěr poukazuje na dohodu polského a izraelského premiéra na tom, že obě země budou navzdory vzniklému napětí pokračovat v dialogu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
