Petr Janyška: Dnešní Polsko nemá kromě Orbána spojence

18. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německý prezident Frank-Walter Steinmeier navštívil Polsko. Na snímku se svým polským protějškem Andrzejem Dudou

Ten rozdíl nemohl být výmluvnější. Jestliže před deseti lety pojala německá vláda kulaté výročí podepsání polsko-německé smlouvy o dobrém sousedství tak, že do Varšavy přijela kancléřka s celou vládou a výsledkem jednání byl seznam zamýšlených projektů o osmnácti stranách, tak nyní to vypadalo zcela jinak. Chudě.

Bylo významné třicáté výročí té smlouvy, do Varšavy přijel pouze německý prezident Frank-Walter Steinmeier a zdržel se jen pár hodin. Taková spíše protokolární návštěva.

Čtěte také

Přitom podle deníku Gazeta Wyborcza chtěl polský premiér Mateusz Morawiecki oslavy původně pojmout velkolepěji. Jeho záměrem údajně bylo jet s celou polskou vládou do Berlína a jednat tam ve velkém formátu dvou vlád. Merkelová to však prý odmítla, nestála o setkání s Morawieckým. Přitom už dnes přijímá francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Co je za tím odmítnutím, mezi evropskými sousedy velmi nezvyklým? Německo má vůči Polsku zvláštní vztah, stále poznamenaný pocitem hluboké viny za nacistickou minulost. Hitlerovci tehdy srovnali se zemí celé centrum Varšavy a zničili desítky dalších měst, zabili kolem šesti milionů Poláků, z toho tři miliony Židů. To se nedá zapomenout ani po osmdesáti letech. Proto vůči Varšavě vždy postupuje decentně a v rukavičkách, vyhýbá se kritice.

Problémy s EU i s USA

Ta smlouva o dobrém sousedství z roku 1991 je pro obě země nesmírně důležitá, podobně jako naše smlouva s Německem z roku 1992. Znamenala novou kvalitu ve vztazích s německým sousedem, podanou ruku a narovnání poměrů ve střední Evropě.

Čtěte také

Německo bylo hlavním advokátem vstupu Polska do EU. Kvůli jeho velikosti, strategické poloze i historii včetně podílu Solidarity na pádu komunismu v Evropě. Varšava si tehdy dokonce prosadila zvláštní preferovaný formát politických jednání ve třech s Německem a s Francií, jaký nemá žádná jiná postkomunistický země – takzvaný Výmarský trojúhelník.

Dnes je ale vinou polského vedení všechno jinak. Ta země má s dnešní západní Evropou jeden problém za druhým, spolu s Maďarskem jsou tak trochu černými ovcemi EU. Spory se týkají nestrannosti soudů a práva, nezávislosti médií, menšin či práva žen nakládat se svým tělem. Zkrátka všeho, na čem stojí dnešní Evropa.

Čtěte také

Polský prezident Duda včera po setkání se svým německým protějškem samozřejmě prohlásil, že vztahy jsou výborné. To se říká vždycky při takové příležitosti. Jenže poslední dobou si oficiální polská místa stále častěji neberou servítky s protiněmeckými výpady. Sám Duda se na podzim v rámci své kampaně nezdráhal demagogicky prohlásit, že Němci nebudou rozhodovat o tom, kdo bude prezidentem Polska.

A vzápětí Varšava odmítla přijmout nového německého velvyslance. Antiněmeckou rétoriku používá i skutečný vládce Polska Jaroslaw Kaczyński ve své ofenzívě proti opozičním médiím, která prezentuje jako německá. A tohle všechno v Berlíně vědí.

Petr Janyška

Polsko bylo ve světě dlouho považováno za ukázkovou zemi, jež se vymanila z komunismu. A za reprezentanta celé Střední Evropy, kterému se naslouchalo. To už ale neplatí.

Přestože Polsko výrazně nesouhlasí s plynovodem Nord Stream, kterým bude ruský plyn proudit přímo do Německa pod Baltským mořem, svůj pohled v Berlíně neprosadilo. Kromě kvanta problémů s EU má problémy i s USA, kde krátkozrace do poslední chvíle podporovalo Donalda Trumpa.

A teď je v menším konfliktu i s Českou republikou kvůli svému neomalenému přístupu k rozšíření povrchového dolu kousek od Liberce. Kromě Orbána dnes nemá spojence.

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio