Petr Janyška: Polská volba prezidenta. Opozice jde roztříštěna, má ale šanci

V té volbě půjde o hodně, vlastně o všechno. O to, jaké bude Polsko na léta dopředu. Protože za pět let svého dosavadního vládnutí se skutečnému vládci země Jaroslawu Kaczyńskému podařilo zmonopolizovat moc téměř na všech úrovních: má prezidenta, parlamentní většinu (byť slabou), vládu, státní televizi i rozhlas, kontroluje všechny větší státní a polostátní firmy, banky, soudy, kulturní instituce, školství.

Čtěte také

Veronika Pehe: Zvrat v polském prezidentském klání. Primátor Varšavy je novou nadějí opozice

Jediné, co mu ještě vzdoruje, je Senát a větší města a jejich starostové. A s tím vším, co má v rukou, ordinuje Polsku nacionálně-sociální model klerikálního státu, kde ohromný vliv na veřejný život, na školství i na politiku má katolická církev. Ta často rozhoduje o výsledku voleb.

Jak loni ukázaly parlamentní volby, s Kaczyńským nesouhlasí polovina národa. A ta se teď bude snažit dostat do prezidentského úřadu svého člověka. Dnes je tam Andrzej Duda, Kaczyńského člověk. Lidé mu přezdívají Propisovačka, protože za pět let svého úřadu podepsal všechny zákony, jež mu vládní většina v parlamentu předložila, včetně protiústavních. A často ze dne na den.

Duda nezvítězí v prvním kole

Čtěte také

Luboš Palata: Polské prezidentské volby ovlivní celou střední Evropu

Tyto volby budou zřejmě poslední příležitostí, jak zbrzdit Kaczyńského nástup k absolutní moci. Poslední příležitostí, kterou má středový i levicový proevropský Polák, který chce svobodně dýchat. Prezident totiž může vetovat navrhované zákony.

Střetnou se teď dva bloky. Ten vládní má jediného kandidáta, jistého si svými minimálně 40 procenty, ten druhý je roztříštěný: liberálové, levice, lidovci. Ta situace nemůže v něčem nepřipomenout poslední prezidentskou volbu v ČR. Ač je situace dramatická, ani v Polsku nebyli opoziční politici s to se dohodnout a jít proti Dudovi koordinovaně.

Každá strana postavila svého: proti Dudovi stojí devět jmen, z nichž čtyři mají skutečnou váhu. Mimochodem samí muži, ani jedna žena. Žádný z nich zatím neudělal státnické gesto Roberta Mistríka, který tehdy na Slovensku odstoupil ve prospěch Zuzany Čaputové a posílil tím výrazně její pozici.

Čtěte také

Petr Janyška: Polská volba prezidenta, manipulace a chaos

Opoziční kandidáti tak svedou nejdřív boj mezi sebou v prvním kole a teprve potom bude jasné, kdo se postaví Dudovi ve druhém. Ta roztříštěnost je riskantní, sami jsme ji zažili, jeden druhého nutně oslabí a Duda si může mnout ruce. Na druhou stranu takhle funguje demokracie.

Co dnes říkají průzkumy o výsledku? Především že Duda nezvítězí už v prvním kole, jak by si přál Kaczyński, a bude muset jít do druhého kola proti jedinému soupeři. Agentura IBRiS dávala v pátek v prvním kole Dudovi 42 procent a kandidátovi hlavní opoziční strany Občanská koalice Rafalu Trzaskowskému 26 procent. Ostatní kandidáti se situují pod 10 procenty.

Trzaskowski, levicově liberální varšavský primátor evropského střihu, je novým jménem, jeho strana jím čerstvě nahradila původní kandidátku. Jeho nominace vzbudila rozruch, mluví se o něm. V kontextu, kdy jsou zakázána shromáždění, sebral na ulicích během pár dní 150 tisíc požadovaných podpisů a ukázal tak, že mu lidé věří a že dovede zapracovat. A čísla pro druhé kolo ukazují na těsný výsledek. Duda v nich má náskok tří procent, ale Trzaskowski teprve začíná kampaň.

Petr Janyška|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Konečný výsledek bude záležet na tom, kdo přesně půjde volit a nakolik se Trzaskowskému podaří přesvědčit i pravicovo-centristického, umírněného katolického voliče. Liberální tábor má celý za sebou, ale ten mu v dnešním Polsku nebude stačit.

Autor je publicista a bývalý diplomat