Veronika Pehe: Zvrat v polském prezidentském klání. Primátor Varšavy je novou nadějí opozice

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Polský prezidentský kandidát Rafal Trzaskowski

Polsko už zná termín prezidentských voleb. Po neúspěšných snahách vládní strany Právo a spravedlnost protiústavním postupem prosadit květnové korespondenční volby se nyní budou konat 28. června.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

A mají i nového kandidáta, který by mohl ohrozit vítězství současného prezidenta Andrzeje Dudy, doposud považované víceméně za hotovou věc.

Nejnovější volební průzkumy ukazují, že nejspíše dojde na druhé kolo, ve kterém se Duda pravděpodobně střetne s primátorem Varšavy Rafałem Trzaskowským, novým kandidátem Občanské koalice. Ten nahrazuje Małgorzatu Kidawu-Błońskou, která se odmítala účastnit pochybných voleb v původním termínu, i když svou kandidaturu oficiálně nestáhla a většinu potenciálních voličů tím odradila.

Téměř padesátiletý Trzaskowski má za sebou dlouhou politickou kariéru jako poslanec, europoslanec nebo náměstek ministra zahraničí, přesto ale působí mladistvým dojmem.

Netají se svými proevropskými a společensky liberálními názory – otevřeně podporuje například práva homosexuálů, žen a menšin a řadí se tak k progresivním středoevropským primátorům, jako je Zdeněk Hřib v Praze nebo Gergely Karácsony v Budapešti, kteří se vlastní opoziční politikou mnohdy vymezují vůči vládě. To ovšem nemusí být značné části tradičně konzervativního polského voličstva po chuti. Jistě toho využije i PiS. Státní televize například už v očerňujícím příspěvku upozornila, že antiklerikálně laděný Trzaskowski nepokřtil své děti.

Sentiment proti hlavnímu městu

Jestliže mnozí politologové a komentátoři už nějakou dobu tvrdí, že odpovědí na rostoucí populismus nemůže být pouhý návrat k disfunkčnímu modelu liberální demokracie posledních let, pak by se mohlo zdát, že se polská Občanská koalice příliš nepoučila.

Kosmopolitní, vzdělaný, se zahraničními zkušenostmi, hovořící plynně cizími jazyky, bez jakéhokoliv náznaku lidovosti – takový kandidát nemá šanci oslovit venkovské voliče hlasující pro PiS. Je jistě pravda, že kandidatura Trzaskowského vrací polskou politiku do starých kolejí rozdělení na dva silné tábory – nacionalistické konzervativce a liberály.

Změnil se ovšem kontext. Dá se předpokládat, že koronavirová krize preferencím PiS uškodí. Nezaměstnanost stoupá, vládní pomocné programy mnozí považují za nedostatečné a ve srovnání s okolními zeměmi se nedá říct, že by polská vláda zvládla účinně zamezit šíření nákazy ani nápor na zdravotnický systém.

Právě proto se předseda PiS Jarosław Kaczyński tak vehementně zasazoval o volby už v květnu během vrcholu epidemie, dokud si mohl být jistý vysokou podporou pro svého kandidáta. Čím více času uplyne, tím je pravděpodobnější, že někteří voliči PiS, frustrovaní dopady koronavirových omezení, se od vládní strany odkloní.

Právě tyto hlasy mohou být pro Trzaskowského klíčové. Pokud chce ale oslovit voliče z regionů, bude se muset zbavit nálepky člena varšavské elity. Stejně jako v jiných zemích je sentiment proti hlavnímu městu v polských regionech silný. Trzaskowski má ovšem šanci vystupovat jako úspěšný lokální politik.

Veronika Pehe

Právě místní samosprávy v čase koronakrize často získaly na důvěře, zatímco občané cítí rozčarování s řešeními nabízenými celostátními politiky. Pokud se opozici podaří přesvědčit voliče, že se tentokrát jedná o regulérní volby, kterých má smysl se účastnit, může Jarosław Kaczyński mít zaděláno na větší problém, než očekával.

Autorka je komentátorka serveru A2larm