Lída Rakušanová: Předvolební spílání Evropské unii je cesta do pekel
Dštít oheň a síru na Evropskou unii není tentokrát jen obvyklou léčkou populistů na voliče. Je to vzhledem k situaci ve světě balancování na ledě tak tenkém, že se podobá téměř ekonomické sebevraždě. Když Karel Havlíček z hnutí ANO viní Evropskou komisi z „totální neschopnosti“ vyjednat s Donaldem Trumpem celní podmínky podobné těm, které si dojednala Velká Británie, protože prý „nemá silné vyjednavače ani jasnou strategii“, manipuluje s voliči způsobem, volajícím do nebes.
Čtěte také
Ve skutečnosti nemůže Brusel uplatnit svou ekonomickou sílu třetího největšího ekonomického boku na světě – konkrétně například vůči Trumpově výhrůžkám nesmyslně vysokými cly –, především proto, že není schopen ji prosadit i v politické rovině. Na to by totiž potřeboval podstatně víc ekonomické integrace, než jsou jednotlivé státy ochotny Evropské unii poskytnout.
Členové sedmadvacítky se sice navenek rádi pyšní svým údajně „jednotným“ vnitřním trhem, ale ve skutečnosti ho podrážejí, protože si úzkostlivě brání své vlastní písečky a svou vlastní klientelu, a to zcela bez ohledu na blaho celku.
Vnitřní daně
Konkrétně mu například chybí, že se pořád ještě nepodařilo zrealizovat i volný pohyb kapitálu. Tedy odstranit překážky pro přeshraniční investice a financování, aby se unijní finanční trh stal efektivnější a konkurenceschopnější. Přitom by stačilo nastolit jednotná pravidla. Jenže na těch se lídři jednotlivých států nejsou už po desetiletí schopni dohodnout.
Čtěte také
Podle výpočtů Mezinárodního měnového fondu brzdí přitom překážky uvnitř společného unijního trhu ekonomickou sílu EU natolik, že přepočtem na „cla" je to uvnitř EU ve zboží 44 procent, v digitálních službách dokonce 110 procent.
Což znamená, že podniky členských států, činné přeshraničně uvnitř Unie, čelí tolika nákladným byrokratickým a regulačním požadavkům, že se to dá počítat jako cla.
Jeden z nejvíc takto postižených států EU je vzhledem k závislosti na exportu právě Česká republika. Nejhůř jsou na tom malé a střední podniky, které vyvážejí do unijních zemí průmyslové zboží, poskytují digitální služby nebo pracovní síly.
Potýkají se s různou výší DPH, s rozdílnými regulacemi a registračními nároky, s komplikovaným uznáváním kvalifikací. To všechno vede k tomu, že české firmy podnikají na vnitřním trhu EU často pod svým potenciálem.
Země jako je Česká republika, která vyváží do EU přes 80 procent svého celkového exportu, by měla mít o co největší hospodářskou integraci EU enormní zájem. Je to totiž evidentní cesta k blahobytu. A odpovědní politici by tohle měli lidem vysvětlovat horem dolem.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
