Trump si myslí na Grónsko. Klvaňa: V sázce je existence Evropy i NATO. Američané ji ale potřebují
„Na Venezuelu zapomeňte, na řadě je Grónsko,“ prohlásil americký prezident Donald Trump po necelém roce v úřadu druhého funkčního období. „Existence Severoatlantické aliance je mu jedno, Aliance ale Spojené státy potřebuje,“ komentuje v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute a profesor na New York University v Praze, který napsal knihu Svět podle Trumpa.
Tomáš Klvaňa je přesvědčen, že Donald Trump svá slova myslí vážně. Otázkou ale zůstává, jestli tento návrh americký prezident i realizuje. „Grónsko je trošku jiná kategorie než Venezuela nebo Panama nebo některé ty další latinskoamerické země, tady je v sázce existence NATO,“ upozorňuje.
Čtěte také
Existence Aliance je Trumpovi lhostejná, říká znalec amerického prezidenta. Nemyslí si ale, že by měl konkrétní plán, jak NATO zrušit a vládnout prostřednictvím dohod s velmocemi, jako jsou Čína, Rusko a v budoucnu možná i Indie.
Klvaňa zastává spíše názor, že idea zrušení Aliance představuje další Trumpovo impulzivní rozhodnutí. Opakoval ho v prvním prezidentském období, na začátku druhého a vrací se k němu velmi hlasitě i teď po roce ve funkci.
„Určitě jsou v jeho vládě lidé, kteří chtějí rozpustit Severoatlantickou alinaci, nebo ji minimálně víceméně neutralizovat. Pravděpodobně to je Steve Miller, jakýsi kancléř Bílého domu, něco takového by chtěl asi i viceprezident J. D. Vance. Určitě by to ale nechtěl ministr zahraničních věcí Marco Rubio, který má kvůli Venezuele dnes velmi silnou pozici. A jestli by to chtěl Trump, to opravdu nevím,“ popisuje autor knihy Svět podle Trumpa.
Čtěte také
Nedá se podle něj říct, že by Spojené státy NATO nepotřebovaly. Velice by se prý jejím rozpadem oslabily. „Amerika Alianci potřebuje už jenom proto, že má po celém světě spoustu vojenských základen. Američané mají po celém světě různé zájmy a bez spolupráce se spojenci se jim ty zájmy budou obhajovat velice těžce,“ komentuje.
Dění ve Spojených státech podle něj připomíná satiry Josefa Hellera, který psal o tom, jak funguje americká vláda v 70. letech minulého století, například v knize Gold za všechny peníze.
„Anebo mi to trochu připomíná ty karikatury z krajní pravice, nebo z krajní levice o tom, jak Amerika funguje. Trump se opravdu začíná chovat jako ty karikatury radikálních směrů ze 70. a 80. let, které jsme znali ze západoevropského tisku,“ vysvětluje.
Odpor proti zabrání Grónska
Tomáš Klvaňa si myslí, že na americké politické scéně stále existují ohniska odporu vůči podnikání kroků proti Grónsku. A to možná i v republikánské straně. Je tam podle něj řada senátorů a reprezentantů, kteří Trumpa nebudou v této otázce podporovat. To může americkému prezidentovi dělat komplikace.
Čtěte také
„Minimálně takové, že nebude dělat tak rázné kroky, které by dělal, kdyby měl za sebou jednotnou vládu. Ale ptáte se na to, co by se stalo, kdyby opravdu zabral Grónsko. Teď nevíme jak. Jestli vojensky, nebo jestli by čistě politicky vyhlásil, že Grónsko je najednou pod správou Spojených států. A teď budou samozřejmě všichni čekat, co to vlastně znamená,“ říká Klvaňa.
Dodává, že je to podobné, jako když momentálně americká vláda říká, že ovládá Venezuelu. „Oni tam nevládnou, nemají žádný plán, to je zcela jasné. Oni improvizují, ale dobře.“
Ohrožení Evropské unie
Rozpad Severoatlantické aliance může podle Klvani také znamenat komplikovanou existenci pro Evropskou unii. Nastane podle něj totiž tlak, aby začala Evropa fungovat jako mocnost a začala se bránit.
Čtěte také
„Evropa se dnes může bránit jenom jako celek, jako mocnost, která rozhoduje v zásadních otázkách jedním hlasem. Je jasné, že v dnešním světě se Francie, Británie nebo Německo, ty velké evropské státy, samy neubrání a nedokážou prosazovat svoje zájmy jako samostatné státy,“ říká.
Nastane podle něj proto tlak na to, aby Evropa postupovala a vyzbrojila se jednotně. „
Ale máme tady samozřejmě celou řadu sil, které si to vůbec nepřejí. Jsou například skrytě, nebo i otevřeně podporovány ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dojde tedy k velkému tlaku tohle v Evropě udělat, ale zároveň protitlaku. To by ve svém výsledku mohlo ohrozit i existenci jak Evropské unie, tak eura,“ popisuje ředitel středoevropského Aspen Institute.
Proto podle něj dochází k zásadnímu zlomu v západním světě. Ve Venezuele se tedy rozhoduje o mnohem širších a důležitějších věcech, než kdo tam bude čerpat ropu, dodává Tomáš Klvaňa.
Vyhrají demokraté v příštích volbách ve Spojených státech? A jak se liší druhé funkční období Donalda Trumpa od toho prvního? Poslechněte si celou Osobnost Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
