Lída Rakušanová: Za vyhazování peněz na zbrojení si můžeme sami
Vlastně je to až neuvěřitelný skandál, jak kritizuje v deníku NZZ britský historik Adam Tooze, jen v poslední dekádě před přepadením Ukrajiny Ruskem vydaly evropské státy za vyzbrojování svých armád přes tři biliony, tedy tři tisíce miliard dolarů. Aktivních vojáků je ve státech EU toho času celkem 1,5 milionu.Tedy zhruba o 200 tisíc víc než v armádě Ruské federace. A přesto působí Evropa dojmem, že by se ruské agresi nedokázala ubránit.
Není sto dát dohromady průrazné vojenské jednotky. Muniční sklady jejích armád jsou poloprázdné. Putin se raduje a Kreml roztáčí ruský válečný průmysl na plné obrátky.
Čtěte také
Zda se to změní teď, kdy se evropské státy NATO zavázaly k víc než dvojnásobnému zvýšení výdajů na zbrojení, je otázka. Peníze, jak známo, nejsou všechno.
Podle Adama Tooze by se unijní státy měly dohodnout nejen na společném vývoji jednotné protivzdušné obrany, ale například i na radikální redukci rozdílných modelů bojových tanků. Ušetřila by se tak spousta peněz, ale především by se tím podstatně zvýšila bojeschopnost evropských armád.
Trochu chaos v nákupech
Doposud tomu brání hlavně fakt, že místo hájení skutečných, celonárodních zájmů svých občanů se jednotlivé evropské státy soustřeďují na udržení pracovních míst – a na profit vlastních zbrojovek. Zbraně se tudíž nakupují v EU na domácích trzích za drahé peníze, jsou typově až chaoticky rozdílné a co do vojenské síly neefektivní.
Čtěte také
Dodejme, že pokud se podaří tohle změnit, nemělo by být urgentní ani nabírání nových vojáků. EU má už dnes víc profesionálního vojska než Rusko a dohromady s britskou armádou o síle 140 tisíc aktivních vojáků ho má podstatně víc i než Amerika.
Zdůraznit je třeba, že jde o aktivní vojsko, tedy bez záloh nebo paravojenských jednotek.
Bezvýchodné to v Evropě není ani co do jaderného odstrašení: Celkem je tady víc než 600 atomových zbraní, z toho jich přes 500 patři Francii a Británii a kolem stovky Spojeným státům.
Ty mají sice nad nimi kontrolu, ale v případě nouze je smějí se svolením Američanů v rámci tzv. „jaderného sdílení“ použít i evropské státy NATO, ve kterých jsou tyto atomové rakety rozmístěny. Je to Německo, Belgie, Holandsko, Itálie a Turecko.
Jak je vidět, předpoklady pro úspěšné odstrašení kremelského agresora EU má. Pokud nechce vyhodit peníze na zbrojení oknem, budou se členské státy muset vydat na cestu ke společné evropské armádě pod centrálním vedením.
Příhodnější doba než právě teď, kdy si většina lidí uvědomuje hodnotu „evropského deštníku“, už nebude.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
