Rychetský: Mám pochybnosti, zda jde u Turka o kompetenční spor. Být prezidentem, nejmenoval bych ho

Prezident Pavel už uvedl, že případná kompetenční žaloba by mohla být užitečnou. Také si to myslíte?

Já především mám jisté pochybnosti o tom, zda skutečnost, že pan prezident nechce vyhovět návrhu pana premiéra na jmenování Filipa Turka ministrem, lze nazvat kompetenčním sporem.

Čtěte také

iROZHLAS

15 prezidentových ‚ne‘ Turkovi. Babiš poslance Motoristů na ministra navrhne, u prezidenta ale pohoří

Kompetenční spor je spor dvou ústavních institucí o to, které z nich patří která kompetence a jaká výsostná pravomoc, a o to se přou. Nebo naopak, pokud obě odmítají něco vykonávat. 

Tady ale není sporu o tom, že prezident nemusí pokaždé a každému návrhu vyhovět. Jsou případy, kdy by se dokonce dalo říct, že je povinen takový návrh odmítnout. To znamená skutečně rozhodnout, že nejmenuje. 

Případ pana Turka je přesně hraniční, dalo by se říci. Je nepochybné, že ho premiér může navrhovat. Na druhé straně je potřeba zvážit skutečnost nejen reputační – tu dost hroznou pověst, dost hrozné výroky a činy pana Turka v minulosti – a také je potřeba tu věc posoudit podle platné Ústavy.  

Pokud bude premiér trvat na Filipu Turkovi, respektive pokud na něm budou trvat Motoristé a Andrej Babiš jim to nebude nijak rozporovat, a pokud se prezident rozhodne dodržet to, co řekl, a Turka nejmenuje, tak kdo by měl jinak rozhodnout než Ústavní soud?

Já si dovedu představit, že bude Ústavnímu soudu takový návrh předložen. Ústavní soud, a tady nechci předjímat, se tím může teoreticky vzato zabývat meritorně a bez dokazování o osobě pana Turka. I když je to krajně nepravděpodobné.

Čtěte také

Turek ve vládě? Odpovědnost premiéra, míní Komárek. Pehe: Prezident nemá být automat na podpisy

Spíš je pravděpodobné, že Ústavní soud řekne: My nejsme kádrovací instituce, my řešíme spor o pravomoc. Pravomoc navrhnout je. Ale současně je nepochybnou pravomocí prezidenta návrhu nevyhovět, pokud bude jednat v souladu s Ústavou, článkem 9, odstavec 2 a odstavec 3. Tomuto článku se říká ústavní ustanovení, jakýsi nadústavní princip.

Tento článek totiž stanoví, že změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná a výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění, nebo ohrožení základů demokratického státu.

Teď by tedy šlo o to posoudit, zda právě nominace a posléze jmenování pana Turka do funkce by byly v rozporu s tímto nadústavním významným pokynem a principem. A nevím, jestli by byl Ústavní soud ochoten se tím zabývat. 

Já bych řekl, že je to tak půl na půl. Já bych řekl, ať si to posoudí ty orgány, které jsou k tomu povolány.

„Odmítl bych“

Pokud by se touto kompetenční žalobou skutečně Ústavní soud zabýval, odvážil byste se odhadnout, kdo by měl v případě nejmenování Filipa Turka ministrem větší šanci u soudu uspět?

Teď ze mě chcete vylákat, abych začal osobu Filipa Turka hodnotit z hledisek, o kterých jsme hovořili.

Čtěte také

Filip Turek je ikonou naší kampaně. Náhradu za něj nehledáme, vyhřezlá ploténka není nic fatálního, říká Šťastný

Vy už si to přece dovolit můžete.

Já můžu říct jenom tolik: Podle toho, co všechno se o něm v médiích objevilo, pokud by to bylo skutečně prověřeno, tak být v pozici prezidenta naší republiky, tak bych skutečně odmítl Turkovo jmenování.

Ústavní soud takové věci zajímat budou, nebo nebudou? Podle toho, co jste říkal, pravděpodobně ne.

Myslím si, že Ústavní soud se tomu bude chtít spíš vyhnout, protože to je dokazování. To by muselo probíhat řízení, ve kterém by se vedly a předkládaly různé důkazy v podobě písemných výpovědí, svědeckých výpovědí o různých chováních, jednáních a výrocích pana Turka v minulosti. 

Myslím, že to by Ústavnímu soudu skutečně moc nesedělo. Ústavní soud chrání Ústavu, ale takovýto spor o ochraně pověsti? To jsou spory běžné u obecného soudnictví. Nikoliv na úrovni Ústavního soudu. 

Ústavní soud a politika

Prezident Petr Pavel argumentuje tím, že Filip Turek ohrožuje svým jednáním ústavní hodnoty. Je to pádný argument? 

To je argument, který interpretuje ty dva odstavce článku 9 Ústavy, které jsem citoval. A skutečně, pokud by opíral své rozhodnutí přesně o tuto citaci, tak si myslím, že to má ústavní základ. Skutečně by pak věc byla v oblasti dokazování, nikoliv v oblasti tvrzení. 

Čtěte také

Šídlo: Mezi Babišem a Pavlem nejspíš vznikla nějaká shoda. Otázkou je stále střet zájmů a Turek

Budou se o tohle případně opírat i ústavní soudci, pokud budou o tomto sporu rozhodovat?

Ústavní soudci by především vyzvali účastníky sporu, to je na jedné straně premiéra a na druhé straně prezidenta republiky, ať oni navrhnou, jaké důkazy pro jejich tvrzení a pro jejich závěry svědčí. Těmto důkazům by patrně Ústavní soud vyhověl a to dokazování by prováděl. 

Ústavní soud samozřejmě může i bez návrhu účastníků řízení sám se rozhodnout některé věci prokazovat a sám si shánět svědky nebo listinné a jiné důkazy. Ale že by se mu do toho moc chtělo, to teď říkám nepokrytě, to asi ne.

I když mají přece jenom rozhodnutí Ústavního soudu vliv na politiku, přesto se snaží Ústavní soud ve své judikatuře a ve svém rozhodování pokud možno zdržovat a vzdalovat se od konkrétních politických aktů.