Zdeněk Svěrák drží představení „u Cimrmanů“, jak mají být, říká Táborský. Vyzdvihuje Centrum Paraple
Devadesáté narozeniny v sobotu oslaví herec, scenárista a textař Zdeněk Svěrák. Český rozhlas při této příležitosti chystá živý přenos z Divadla Járy Cimrmana, který se díky společnosti Aerofilms bude promítat také ve více než 180 kinech po celé republice. „Zdeňka budou na jevišti navštěvovat na kratičkou chvíli jednotlivé postavy z jeho her a filmů. Celý večer bude takový obrazový návštěvní happening,“ přibližuje herec Miroslav Táborský.
Co bude zítřejší (sobotní) oslava, která je pojata jako legendární rozhlasový pořad Nealkoholická vinárna u Pavouka, obnášet pro herce Divadla Járy Cimrmana?
Pro nás to bude obnášet živý obraz, kdy budou Zdeňka na jevišti navštěvovat na kratičkou chvíli jednotlivé postavy z jeho her. Já si tam zahraji repliku postavy doktora Vypicha ze Záskoku
Čtěte také
A pak bude blok, kde ho budou navštěvovat filmové postavy – tam se na chvíli vrátím do postavy kapitána Novotného v Koljovi. Celý večer bude takový obrazový návštěvní happening.
Do Divadla Járy Cimrmana jste původně přišel jako alternace Zdeňka Svěráka do role Krátkozrakého. Jak jste tehdy k té roli přistupoval? Snažil jste se Zdeňka Svěráka kopírovat, věrně napodobit, nebo jste se schválně chtěl odlišit?
Obojí. Chtěl jsem se trefit do toho, jak to udělali, jak to nazkoušeli, abych odpovídal žánru a zapadl mezi ně. To jsem si dal jako hlavní úkol, protože jsem cítil, že je to společenství, které se dlouhou dobu formovalo a vytvářelo žánr, jak se to divadlo hraje.
Taky jsem ale přemýšlel, jak zůstat svůj. Doufám, že se mi to podařilo, protože jsem s nimi byl dohodnutý, že když se mi to nepovede, že poděkuji za příležitost a klidně odejdu. Ale stál jsem o to tam zůstat, tak snad se to podařilo, když už mám čtyři role a jsem tam přes patnáct let.
Čtěte také
Web Divadla Járy Cimrmana dokonce uvádí, že jste jeden z mála studovaných herců v tomto souboru. Jak byste v této souvislosti charakterizoval herectví Zdeňka Svěráka na prknech Divadla Járy Cimrmana?
Oni o sobě všichni říkají, že nejsou herci. Já říkám, že to herci jsou, akorát jsou zvyklí hrát ten jeden žánr. Ale Zdeněk natočil mnoho filmů, takže jeho herectví je poněkud širší. Je to osobnost, s tím ten film často umí pracovat. Je to osobnost vzdělaná a velmi inteligentní, takže když říká nějakou repliku, tak ví, proč ji říká, a dává jí smysl. A to je podstata dobrého herectví.
Má Zdeněk Svěrák v divadle před představením nějaké rituály?
Nevím, jestli to můžu prozrazovat, ale dá si kávičku a jednu cigaretu.
A je v divadle v něčem náročný na spolupráci?
Je rád, když představení šlape, když je všechno, jak má být. A když se něco nedaří, rozklíží nebo nepovede, tak na to upozorní, protože v tuto chvíli, když není Ladislav Smoljak, který hry režíroval, je Zdeněk Svěrák autoritou, která to drží.
Nezpochybnitelný přínos
Hry o Járovi Cimrmanovi už se za komunismu proslavily tím, že nabízely politický humor schovaný mezi řádky. Vyslovovaly se k tehdejší aktuální politické situaci a Zdeněk Svěrák ji podle všeho sleduje dodnes. Ukázalo to například jeho vystoupení na Letné minulý víkend. Řešíte v divadle politiku?
To víte, že jo. Jsou to chlapi, kterým není lhostejno, i přes jejich vysoký věk, co se děje v zemi a ve světě. Takže se toho pravidelně dotýkáme.
Čtěte také
Reflektoval Zdeněk Svěrák tuto demonstraci a svoji účast na Letné? Prozradíte, co o tom říkal v zákulisí?
Bavili jsme se o tom, ale není to nic k prozrazování. Přiznal se, že na to byl připraven, že měl i papír v ruce, ale že to nakonec řekl zpaměti. Je to profík, ví, že se musí před takovým publikem dobře připravit, aby neříkal slova, která tam nepatří.
Reakce, která přišla na demonstraci třeba od politiků, ho nezaskočila?
Trošku ho překvapila, ale myslím, že to v některých případech i čekal. A upřímně řečeno, některé negativní reakce jsou trochu úsměvné.
Připomíná to psychologický model, kdy člověk, který je nespokojen sám se sebou a frustrovaný, se otře o někoho, kdo je oblíbený, hodně toho dokázal, aby si v tu chvíli připadal větší a důležitější. Je to úplně běžný psychologický model popsaný v učebnicích a v některých případech se docela pěkně děje.
Čtěte také
Chtěl bych k tomu poznamenat, že se hodně mluví o tom, co Zdeněk zahrál, napsal, natočil – ale on má za sebou jednu věc, kterou nikdo nemůže zpochybnit. Vkus může mít každý, jaký chce, nemusí se mu ani líbit cimrmanovský humor, ale to, že stojí za vybudováním Centra Paraple, které je neuvěřitelně úspěšnou a skvělou organizací a pomáhá lidem v těžké životní situaci bez ohledu na jejich vkus a politické názory.
Tím si sám postavil obrovský pomník, nezbývá mu za to než děkovat.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
