Ondřej Konrád: Fiala a Babiš, dvě vize budoucnosti

26. listopad 2024

Ačkoliv to v Poslanecké sněmovně občas slovně jiskří, dramatičtější výstupy jsou spíš výjimkou. Zatímco zákonodárci horkokrevných národů jdou mnohdy fyzicky do sebe. To jsme tedy také jednou zažili, když se v lednu 2021 při projednávání vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu v epidemických časech, nezařazený poslanec Volný (dřív SPD), začal tahat o mikrofon s předsedajícím schůze.

A ke kolegovi, spěchajícímu napadenému na pomoc, zařval negramotně památné: „Jestli tady pudeš, dostaneš flákanec!“ A skutečně došlo na pěsti.

Čtěte také

Verbálně asi nejostřejší střet pak proběhl v červenci 2018 mezi premiérem Babišem a předsedou klubu TOP 09 Kalouskem. Který Babiše nařkl, že při vysvětlování kauzy Čapí hnízdo „kňourá a fňuká“ a hlavně, že „křivě přísahá na vlastní děti“.

Premiér, jehož krátce před tím vypískali ve Sněmovní ulici demonstranti, reagoval takřka nekontrolovatelně a podobně jako Volný počal kolegovi tykat: „Nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska, zloděj zlodějský, nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mých dětech.“

A tak dále až k vrcholnému: „Rozkrádal ministerstvo obrany a zabil lidi cez padáky“, za což po letech soud nařídil Babišovi, aby se omluvil.

Utopický profesor?

Vedle takového excesu se zdá být proslov poslance Babiše z minulého týdne, během něhož vyjadřoval obavy nad psychikou premiéra Fialy, v podstatě zanedbatelný.

Čtěte také

Ale trval v urážlivém duchu dost dlouho na to, aby všichni ministři odešli ze sálu, přičemž při zahájení sněmovní schůze musí být přítomen aspoň jeden z nich – a tak se rokování muselo přerušit.

Z tohoto důvodu bezprecedentně. A rovněž se na sněmovní půdě zatím nestalo, aby zazněl návrh, jaký podal Babiš: Zařadit na program schůze jednání o premiérově duševním stavu. Což sice neprošlo, ale v určitém směru šlo o jisté posunutí hranic. V nadcházejícím necelém roce před všeobecnými volbami bychom měli být připraveni na kde co.

Čtěte také

Vlastně ale nejvíc překvapuje, co předsedu hnutí ANO k protifialovské tirádě vedlo – totiž premiérův dnes už okřídlený výrok, že pokud stávající koalice zůstane i po volbách u moci, dobereme se německých platů.

Univerzitní profesor Fiala sice mohl volit uvážlivější formulaci a mluvit o napřeném úsilí k takovému cíli, na nějž podle něho má republika kapacitu. Ale že se jeho vizi dostalo všeobecného posměchu, je pozoruhodně malomyslné a zatímco mnozí si výmluvně ťukali na čelo, Babiš rovnou vyzval k rozpravě o Fialově lunatismu.

Ondřej Konrád

Jako kdybychom si měli všichni vštípit do hlav, že je něco takového zcela nemyslitelné. Patrně snad dokonce navždy. Když jsme vyspělý Západ nedohnali ani za 35 let. Má se tedy na takový cíl rezignovat?

Premiér se k němu pro mnohé překvapivě přihlásil a dost pravděpodobný nástupce ve funkci ho kvůli tomu nepřímo označil za úplného blázna. Co si z obou přístupů vyberou voliči, uvidíme příští rok.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio