Robert Schuster: Politický obrat v Rakousku vrací do hry o vládu pravicové Svobodné

6. leden 2025

Téměř sto dní od rakouských parlamentních voleb je u našich jižních sousedů nová vláda stále v nedohlednu. A nejen to. Nejnověji vyvolalo její hledání v zemi hlubokou politickou krizi. Začalo to docela nevinně, když nejprve oznámili rakouští liberálové, že ukončí vyjednávání s konzervativními lidovci a sociálními demokraty. 

Čtěte také

Mělo se za to, že nic dramatického se neděje, že obě zbývající strany prostě budou jednat dál. Koneckonců spolu mají v parlamentu většinu, byť velmi těsnou v podobě jednoho jediného křesla.

Netrvalo dlouho a jejich rozhovory uvízly na mrtvém bodě a po několika hodinách konstatovaly, že se nedokážou dohodnout. Ještě větší dynamiku to celé získalo, když šéf lidovců a úřadující kancléř Karl Nehammer krátce poté oznámil, že odchází z politiky a dá obě své funkce k dispozici.

Svobodní jsou zas ve hře

Nejen že tím Rakousko přišlo během několika hodin o perspektivu budoucí vlády a ztratilo i šéfa té úřadující. Především tím byly úplně nově zamíchány karty. Najednou se do hry o novou vládu vrací i pravicoví Svobodní. Jinými slovy strana, která loni v září přesvědčivě vyhrála volby, ale byla kvůli svým populistickým postojům pro ostatní nepřijatelná.

Čtěte také

Dokonce už i rakouský prezident Alexander Van der Bellen najednou nevylučuje, že by Svobodní mohli vládnout. Přitom před několika měsíci odmítl pověřit jejich lídra Herberta Kickla sestavením nového kabinetu.

Teď asi bude muset hlava státu kousnout do kyselého jablka. Když Van der Bellen vysvětloval, co je nyní jinak, tak trochu se schovával za lidovce. Právě jejich obrat o 180 stupňů je hlavním důvodem aktuálního politického dramatu v Rakousku. 

Dosud totiž platilo, že proti spolupráci se Svobodnými byl zejména šéf lidovců a kancléř Nehammer. Po jeho rezignaci ale zřejmě padly všechny zábrany.

Návrat Kurze?

Dokonce se objevily spekulace, že aktuální chaos u lidovců by mohl znamenat návrat kdysi velmi populárního bývalého předsedy a kancléře Sebastiana Kurze. Jméno někdejšího politika coby potenciálního zachránce, se objevovala v poslední době vždy, když byla lidová strana v nesnázích.

Čtěte také

Kurz nyní působí jako lobbista a stále čelí vyšetřování kvůli několika kauzám z dob jeho politického působení. Prozatím vyloučil, že by se do politiky vrátil jako vicekancléř do vlády, kterou by vedl lídr Svobodných Kickl.

Zda povedou případné koaliční rozhovory Svobodných a lidovců k rychlému úspěchu, ukáže nejbližší budoucnost. Faktem je, že v situaci, kdy Rakousko zažívá největší hospodářskou krizi od 50. let minulého století, by potřebovalo novou vládu jako sůl.

Přitom má Vídeň už jen pár dní na to, aby poslala do Bruselu plán, jak hodlá snížit své zadlužení. V opačném případě hrozí řízení kvůli porušení rozpočtových pravidel eurozóny.

Robert Schuster

Není těžké odhadnout, že pro euroskeptické Svobodné by to byla další nahrávka na smeč. Zapadalo by to do jejich dlouhodobé propagandy, která vidí v Evropské komisi toho, kdo údajně škodí rakouským zájmům. Z pohledu samotné Unie by to byl ale možná detail. 

Ostatních 26 členských států bude zajímat daleko víc, jak by se vláda vedená Svobodnými postavila k válce na Ukrajině a zda by se zařadila po bok tradičních kverulantů, jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán a nově i jeho slovenský kolega Robert Fico.

V tom bude možná spočívat hlavní úkol tradičně proevropských lidovců, aby v případné společné vládě se Svobodnými dokázali zabránit tomu nejhoršímu.

Autor je editor deníku Právo

Spustit audio