Gita Zbavitelová: Joe Biden v Izraeli zachraňoval reputaci USA

16. červenec 2022

Joe Biden absolvoval svou první návštěvu Izraele ve funkci prezidenta, třebaže jinak to byla už desátá. Jeho třídenní cesta měla jen upevnit vzájemné vazby, ale Izrael je celkem spokojen.

Nejvýznamnějším přínosem, o který se Biden zasloužil, je zahájení normalizace vztahů se Saúdskou Arábií. O tu Izrael velmi stojí. Bude to sice pozvolný a delší proces, ale už začal – Saúdové oznámili, že otevírají vzdušný prostor izraelským civilním letům.

Čtěte také

Biden a izraelský premiér Jair Lapid podepsali společné prohlášení, ve kterém Spojené státy potvrzují, že nikdy nedovolí, aby Írán získal jadernou zbraň. Prezident dokonce řekl, že Amerika v tom Teheránu zabrání i vojenskou silou, bude-li třeba.

Později ale zdůraznil, že upřednostňuje diplomacii, a odmítl upřesnit, v jakém bodě íránského vývoje atomové zbraně nutnost vojenského úderu vyvstane. Nechce ani stanovit časový limit k uzavření dohody o omezení íránského jaderného programu. Je jasné, že s užitím síly stále nepočítá.

Deklarace však alespoň stvrzuje právo Izraele na sebeobranu a americký závazek posilovat jeho vojenské schopnosti.

Biden s Lapidem se také zúčastnili virtuální konference s indickým premiérem Naréndrou Módím a prezidentem Spojených arabských emirátů Muhammadem bin Zajdem al-Nahjánem v rámci nového fóra čtyřstranné spolupráce v oblasti obrany, energetiky, dopravy, vesmíru, potravinové bezpečnosti a zdravotnictví.

Zdvořilostní návštěva

Biden se sešel i s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Palestinci od něj požadovali nějakou perspektivu mírových jednání o vzniku Palestiny, znovuotevření palestinského konzulátu ve východním Jeruzalémě i zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu, které uzavřel Bidenův předchůdce Donald Trump, dále vyřazení OOP ze seznamu teroristických organizací a obnovení finanční pomoci, kterou jim v souladu s americkými zákony rovněž zastavil Trump.

Čtěte také

Biden je zklamal – opětovnému otevření konzulátu ve východním Jeruzalémě brání Izrael a další tři požadavky podmiňuje americký zákon zastavením vyplácení rent vězněným vrahům Izraelců.

Biden také nepředloží žádnou mírovou iniciativu. Prohlásil, že současná situace jednáním nepřeje. Vůbec poprvé v prezidentské funkci ale podpořil vznik samostatné Palestiny „s hranicemi z roku 1967 po dohodnutých územních výměnách“, která bude tvořit souvislý stát s Pásmem Gazy.

Poznamenal ale, že v nejbližší době to nebude, a neuznal neexistující Palestinu, jak to po něm chtěl Abbás. Daroval však 100 milionů dolarů palestinským nemocnicím ve východním Jeruzalémě a jednu osobně navštívil – jako vůbec první americký prezident, který vkročil do východního Jeruzaléma mimo Staré Město, navíc bez izraelského doprovodu a izraelské vlajky na automobilu.

Gita Zbavitelová

Hlavním cílem Bidenovy cesty nebyl Izrael ani palestinská území, ale Saúdská Arábie. I když však byla jeho návštěva jen zdvořilostní, přinesla Izraeli dalšího arabského spojence v regionu, peníze na obranu a příslib partnerství při vývoji zbraní. Ani po podpisu společné deklarace si ale Izrael stále nemůže být jistý, že mu Američané pomohou s případným útokem na íránské jaderné továrny.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Související