Gita Zbavitelová: Izraelská vláda Naftaliho Beneta má za sebou nejeden úspěch

3. červenec 2022

Kabinet Naftaliho Beneta, který ve čtvrtek po roce vládnutí skončil, dosáhl navzdory nevelké přízni veřejnosti řady úspěchů. Nejvíc jich bylo v prvních šesti měsících, kdy chtěla vláda ukázat Izraelcům, že lze vládnout i bez Benjamina Netanjahua. Pak ale ztratila parlamentní většinu a vládnutí začalo být obtížné.

Kabinet pozoruhodně uklidnil výbušnou situaci v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás. Reagoval razantními odvetami na každou provokaci i zápalný balon a jejich zastavením podmínil i pravidelné vyplácení katarských peněz Gazanům.

Čtěte také

Poslední rok byl tak pro Izraelce žijící v blízkosti Gazy nejpokojnější za mnoho let; teroristé odpálili pouhých šest raket, navíc bez obětí na životech. Nevyvolali také v Izraeli ani jediný požár, které byly dřív na denním pořádku.

Benetův kabinet zesílil stínovou válku proti vojenské přítomnosti Íránců v Sýrii i jejich jadernému programu na íránské půdě. Zlikvidoval nejméně osm členů Revolučních gard a vědců jaderného a zbrojního programu, v Sýrii zničil obrovské množství íránské výzbroje určené libanonskému Hizballáhu a provedl řadu sabotáží íránských jaderných továren; naposledy minulé pondělí musela kvůli kyberútoku zastavit výrobu jedna z největších oceláren v Achvázu.

Spolupráce stran s rozdílnými i protichůdnými názory

Čtěte také

Další podobné akce narušily íránskou železniční dopravu, systém sledování občanů v ulicích nebo webové stránky státních institucí. Premiéru Benetovi se také podařilo přesvědčit Spojené státy, aby nevyškrtly ze seznamu teroristických organizací Íránské revoluční gardy, jak to Teherán požadoval v rámci jednání o obnově mezinárodní dohody o íránském jaderném programu.

Kabinet zlepšil vztahy s Američany, Evropskou unií, Egyptem a Jordánskem, které byly za Netanjahua velmi napjaté, a posílil styky se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Marokem, se kterými Netanjahu podepsal smlouvu o normalizaci. Benetově vládě se také podařilo prosadit státní rozpočet, který Izrael neměl tři roky, a stabilizovat ekonomiku; letos má hrubý domácí produkt stoupnout až o 9 procent.

Čtěte také

Vláda také v poměrně krátké době utlumila letošní vlnu palestinského terorismu, která si vyžádala 19 mrtvých Izraelců, a uklidnila výbušnou situaci na jeruzalémské Chrámové hoře v době ramadánu, jaká vloni vedla k válce s Hamásem. Prosadila reformu, která zrušila monopol ortodoxního rabinátu, takže teď mohou vydávat osvědčení o náboženské způsobilosti potravin, sňatcích či konverzích i nejrůznější státní i soukromé instituce, jak si to dlouho přála převážná většina Izraelců. Kabinet rovněž posílil spolupráci s palestinskou samosprávou, vypomohl jí v tíživé situaci finanční půjčkou a vydal Palestincům tisíce nových povolení k práci v Izraeli.

Prosadil také důležitou, všeobecně žádanou novelu zákona o povinné vojenské službě pro ultraortodoxní židy. Kvůli účasti náboženských stran v Netanjahuových vládách se dlouho těšili řadě výjimek, které jim umožňovaly se vojně vyhnout, přestože pro všechny ostatní Izraelce i Izraelky je povinná. Přijatá novela počet výjimek zredukovala a podmínila objem finančních dotací pro náboženské školy množstvím studentů, kteří do armády nastoupí. A těsně před rozpuštěním vlády koalice prosadila novelu zákona z roku 1978, která usnadňuje potraty do 12. týdne těhotenství a zmírňuje dosavadní přísné podmínky.

Čtěte také

Kabinetu se ale nepodařilo zavést všechna slibovaná opatření, která měla snížit kriminalitu mezi izraelskými Araby a zvýšit jejich životní úroveň. Rovněž nesnížil horentní životní náklady a ceny bydlení, které v těchto dnech vyhánějí tisíce Izraelců k protestům ve stanech po celé zemi. Nestihl také přijmout reformy, které měly zvýšit konkurenci na trhu a snížit ceny zboží. A po ruské invazi na Ukrajinu si rozhněval mezinárodní společenství příliš zdrženlivým postojem vůči Moskvě, kterou si nechce rozhněvat kvůli koordinaci izraelských útoků na íránské pozice v Sýrii.

Vláda změny, jak si zpočátku říkala, si ale především nezískala Izraelce. Po celou dobu jejího působení si víc lidí přálo v čele kabinetu Netanjahua než Beneta. Letos v polovině června Benetovu vládu podporovalo jen 35 procent voličů.

Gita Zbavitelová

Izraelci dnes nejsou o moc méně rozdělení než před rokem a atmosféra na politické scéně také není smířlivější než za předchozích vlád. Přesto Benetův kabinet nebyl „nejhorší v izraelských dějinách“, jak ho zhodnotil Netanjahu. Na rozdíl od něj Benetova vláda ukázala, že je možná spolupráce stran s rozdílnými i protichůdnými názory – pravicových, levicových, středových i arabských.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio