Gita Zbavitelová: Izraelská vláda Naftaliho Beneta má za sebou nejeden úspěch
Kabinet Naftaliho Beneta, který ve čtvrtek po roce vládnutí skončil, dosáhl navzdory nevelké přízni veřejnosti řady úspěchů. Nejvíc jich bylo v prvních šesti měsících, kdy chtěla vláda ukázat Izraelcům, že lze vládnout i bez Benjamina Netanjahua. Pak ale ztratila parlamentní většinu a vládnutí začalo být obtížné.
Kabinet pozoruhodně uklidnil výbušnou situaci v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás. Reagoval razantními odvetami na každou provokaci i zápalný balon a jejich zastavením podmínil i pravidelné vyplácení katarských peněz Gazanům.
Čtěte také
Poslední rok byl tak pro Izraelce žijící v blízkosti Gazy nejpokojnější za mnoho let; teroristé odpálili pouhých šest raket, navíc bez obětí na životech. Nevyvolali také v Izraeli ani jediný požár, které byly dřív na denním pořádku.
Benetův kabinet zesílil stínovou válku proti vojenské přítomnosti Íránců v Sýrii i jejich jadernému programu na íránské půdě. Zlikvidoval nejméně osm členů Revolučních gard a vědců jaderného a zbrojního programu, v Sýrii zničil obrovské množství íránské výzbroje určené libanonskému Hizballáhu a provedl řadu sabotáží íránských jaderných továren; naposledy minulé pondělí musela kvůli kyberútoku zastavit výrobu jedna z největších oceláren v Achvázu.
Spolupráce stran s rozdílnými i protichůdnými názory
Čtěte také
Další podobné akce narušily íránskou železniční dopravu, systém sledování občanů v ulicích nebo webové stránky státních institucí. Premiéru Benetovi se také podařilo přesvědčit Spojené státy, aby nevyškrtly ze seznamu teroristických organizací Íránské revoluční gardy, jak to Teherán požadoval v rámci jednání o obnově mezinárodní dohody o íránském jaderném programu.
Kabinet zlepšil vztahy s Američany, Evropskou unií, Egyptem a Jordánskem, které byly za Netanjahua velmi napjaté, a posílil styky se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Marokem, se kterými Netanjahu podepsal smlouvu o normalizaci. Benetově vládě se také podařilo prosadit státní rozpočet, který Izrael neměl tři roky, a stabilizovat ekonomiku; letos má hrubý domácí produkt stoupnout až o 9 procent.
Čtěte také
Vláda také v poměrně krátké době utlumila letošní vlnu palestinského terorismu, která si vyžádala 19 mrtvých Izraelců, a uklidnila výbušnou situaci na jeruzalémské Chrámové hoře v době ramadánu, jaká vloni vedla k válce s Hamásem. Prosadila reformu, která zrušila monopol ortodoxního rabinátu, takže teď mohou vydávat osvědčení o náboženské způsobilosti potravin, sňatcích či konverzích i nejrůznější státní i soukromé instituce, jak si to dlouho přála převážná většina Izraelců. Kabinet rovněž posílil spolupráci s palestinskou samosprávou, vypomohl jí v tíživé situaci finanční půjčkou a vydal Palestincům tisíce nových povolení k práci v Izraeli.
Prosadil také důležitou, všeobecně žádanou novelu zákona o povinné vojenské službě pro ultraortodoxní židy. Kvůli účasti náboženských stran v Netanjahuových vládách se dlouho těšili řadě výjimek, které jim umožňovaly se vojně vyhnout, přestože pro všechny ostatní Izraelce i Izraelky je povinná. Přijatá novela počet výjimek zredukovala a podmínila objem finančních dotací pro náboženské školy množstvím studentů, kteří do armády nastoupí. A těsně před rozpuštěním vlády koalice prosadila novelu zákona z roku 1978, která usnadňuje potraty do 12. týdne těhotenství a zmírňuje dosavadní přísné podmínky.
Čtěte také
Kabinetu se ale nepodařilo zavést všechna slibovaná opatření, která měla snížit kriminalitu mezi izraelskými Araby a zvýšit jejich životní úroveň. Rovněž nesnížil horentní životní náklady a ceny bydlení, které v těchto dnech vyhánějí tisíce Izraelců k protestům ve stanech po celé zemi. Nestihl také přijmout reformy, které měly zvýšit konkurenci na trhu a snížit ceny zboží. A po ruské invazi na Ukrajinu si rozhněval mezinárodní společenství příliš zdrženlivým postojem vůči Moskvě, kterou si nechce rozhněvat kvůli koordinaci izraelských útoků na íránské pozice v Sýrii.
Vláda změny, jak si zpočátku říkala, si ale především nezískala Izraelce. Po celou dobu jejího působení si víc lidí přálo v čele kabinetu Netanjahua než Beneta. Letos v polovině června Benetovu vládu podporovalo jen 35 procent voličů.
Izraelci dnes nejsou o moc méně rozdělení než před rokem a atmosféra na politické scéně také není smířlivější než za předchozích vlád. Přesto Benetův kabinet nebyl „nejhorší v izraelských dějinách“, jak ho zhodnotil Netanjahu. Na rozdíl od něj Benetova vláda ukázala, že je možná spolupráce stran s rozdílnými i protichůdnými názory – pravicových, levicových, středových i arabských.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.