Tchajwanci se považují za Číňany, ale chtějí být součástí demokratické země, vysvětluje geograf Stojanov

4. srpen 2022

Zatímco tchajwanští představitelé jsou nadšeni z návštěvy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, Čína zuří a ohlásila mohutné vojenské cvičení zahrnující střelbu ostrou municí v okolí ostrova, který považuje za svou odštěpeneckou provincii. „Myslím, že je to přesně tak, jak se dalo očekávat,“ konstatuje populační a environmentální geograf Robert Stojanov.

Poukazuje na to, že Pelosiová po celou svou čtyřicetiletou politickou kariéru kritizuje čínský nedemokratický systém. „Tato cesta byla její poslední šancí zatopit Pekingu a ukázat, že Amerika podporuje svobodu a demokracii,“ dodává.

Čtěte také

Politička také potvrdila závazek, že Spojené státy budou Tchaj-wan bránit před případnou agresí komunistické Číny, jak v květnu opakovaně zdůraznil prezident Joe Biden. Cesta měla i byznysový rozměr, Pelosiová se mimo jiné setkala s předsedou společnosti TSMC, největšího výrobce polovodičových čipů, které využívá i americká armáda.

„Cesta rozzuřila Číňany natolik, že třeba nejpopulárnější sociální síť v zemi Weibo se na půl hodiny kvůli přetížení zhroutila. Několik hashtagů posbíralo několik miliard zobrazení, zprávy typu: ‚Ty stará ďáblice, ty si opravdu dovoluješ přijet?‘ nebo ‚Jsme naštvaní a jdeme spát, ale spát nám nejde.‘ Nálada byla velice protiamerická a protitchajwanská,“ popisuje.

Si Ťin-pching se poučil z ruské agrese na Ukrajině a přijde s jinou strategií.
Robert Stojanov

Čínský nacionalismus se navíc netýká jen Tchaj-wanu, ale je do značné míry imperialistický, například pokud jde o protiprávní expanzi na ostrovy v Jihočínském moři.

„Je dosti silný a nesouvisí s nějakým nátlakem ze strany vlády, ale je jakoby uvnitř. Možná to souvisí s tím, že se Čína považovala za Říši středu a kolébku lidské kultury. Jsou na to hrdí a jejich počet, téměř miliarda a půl, jim k tomu dává sílu,“ doplňuje.

Psychologická válka

Stojanov zároveň upozorňuje na to, že Čína je s Tchaj-wanem významně ekonomicky propojena, na pevninu míří celá třetina tchajwanského exportu. Stejným směrem cestují i vědci, turisté nebo byznysmeni.

„Tchajwanci se považují za Číňany. Rádi by i třeba byli součástí pevninské Číny, ovšem demokratické. To mi alespoň Tchajwanci a moji tamní kolegové říkali,“ uvádí s tím, že na ostrově žije zhruba 23 milionů lidí, kteří si jsou jazykově blízcí s jihočínskou populací.

Čtěte také

Spojení na pevninu je ovšem nyní přerušené kvůli vojenskému cvičení, které má trvat až do neděle. Čínská letadla narušují tchajwanský vzdušný prostor a bylo zaznamenáno i odpálení balistických střel, přesto podle Stojanova čínský prezident Si Ťin-pching invazi v blízké době nezahájí.

„Myslím, že se zaprvé poučil z ruské agrese na Ukrajině a přijde s jinou strategií, a za druhé nebude riskovat komplikace v době, kdy usiluje o znovuzvolení na podzimním sjezdu. Teď spíš budou ukazovat svaly, i samotné tchajwanské ministerstvo vnitra mluví spíš o psychologické hrozbě,“ soudí geograf.

Jak blokáda ovlivní nejen světový obchod? Poslechněte si v záznamu rozhovoru v Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.