Jan Fingerland: Netanjahua dohnali osadníci
Izraelský premiér Netanjahu musí řešit staronový problém, jemuž se zatím vyhýbal. Totiž násilí extremistů z řad osadníků vůči Palestincům, ale občas i izraelské armádě.
Letošní sklizeň oliv v některých částech Západního břehu je složitější než obvykle. Počet útoků ze strany radikálních izraelských osadníků vzrostl. Ničí zemědělskou techniku, ale i dílny, domy nebo auta a stále častěji útočí i na samotné farmáře.
Čtěte také
Celosvětovou pozornost si vysloužil záznam, na kterém mladík se zahaleným obličejem udeřil pětapadesátiletou Palestinku tak, že omdlela, ale i jiné incidenty, například žhářský útok na mešitu a další. Tyto násilnosti odsoudil nejdříve prezident Jicchak Herzog a až po váhání i premiér Benjamin Netanjahu.
Ovzduší přituhuje
I podle izraelských statistik se počet podobných událostí zvýšil, příčin může být několik. Jednou z nich je, že se změnila atmosféra. Izraelská veřejnost se po 7. září a dvouleté válce tolik nezabývá děním na Západním břehu, a i když útoky na Palestince nepodporuje, nezabývá se jimi tolik.
Čtěte také
Změnou je, že ve vládě zasedají krajně pravicoví ministři. Ti mají navíc vliv na některé bezpečnostní složky a jejich působení na Západním břehu. Naopak armáda byla dlouhodobě méně přítomná, své kapacity vázala v Gaze. Navíc některé dislokované armádní jednotky, jako je náboženská Necach Jehuda, jsou složeny z lidí, kteří mají k radikálním osadníkům sympatie.
Izraelská proosadnická organizace Regavim tvrdí, že statistiky izraelských lidskoprávních organizací, jako je Ješ din nebo i hlášení OSN, jsou zavádějící. Například proto, že za incidenty vydávají i nesouvisející události, jako jsou autonehody nebo naopak útoky Palestinců na Izraelce.
Velmi pravděpodobné ovšem je, že se situace zhoršuje, na což doplácejí zejména Palestinci žijící v blízkosti konkrétních osad založených židovskými extremisty v oblasti Západního břehu označované jako C.
Čtěte také
Nejde o velké osady založené s vědomím vlády, ale jakési improvizované výsadky, často jen karavany umístěné hned vedle palestinských vesnic, obvykle na kopci. Úhrnný počet jejich obyvatel není velký, možná jde jen stovky lidí, ale dávají o sobě vědět.
Jde o takzvanou „mládež z kopců“, často doslova teenagery, někdy z problematického rodinného zázemí. Ti našli svůj smysl života v radikalismu, dříve opláceli palestinské útoky, nyní ale zcela záměrně vyvolávají problémy a útočí na zcela nahodilé lidi. Často jde o palestinské pastevce nebo farmáře. Přítomnost kamer je neodstraší, o publicitu sami usilují.
Země, ne stát
Autoritou pro ně není nikdo, ani armáda, policie nebo představitelé osadnického hnutí. Ideologicky jde o lidi blízké ministrům, jako je Itamar ben Gvir. Nejde jim o izraelský stát, chápou se jako bojovníci za půdu, proto například ničí olivovníky. Jejich ideologie je mesianistická, své činy neposuzují běžnými politickými měřítky. Útok Hamásu ze 7. října například chápou jako Boží test, zda jsou Židé připraveni usilovat o úplné vítězství. Sebe chápou jako předvoj.
Čtěte také
Využívají dlouhodobé laxnosti izraelské vlády a policie vůči podobným útokům i toho, že armáda ani policie nejsou schopny hlídat relativně velké území, na kterém působí. Znají velmi dobře mezery a nejasnosti v zákonech.
V poslední době se dostávají často do konfliktu s armádou, která proti nim zakročuje. Není také tak docela pravda, že pachatelé těchto útoků nebyli stíháni a souzeni, ale postup proti nim očividně nebyl dostatečně důsledný. Od léta je zakázáno zakrývat si tvář, což nerespektují, naopak před rokem byla zrušena možnost zavírat potenciální pachatele do administrativní detence.
Poslední incidenty nakonec přiměly i Benjamina Netanjahua, případně další členy vlády, aby tyto činy odsoudili. A to nejen kvůli tlaku ze zahraničí. Izrael se dostal do bodu, který trochu připomíná „aféru Altalena“, jeden z klíčových momentů tamních dějin krátce po vzniku státu.
Když radikální židovská organizace Irgun odmítla vydat zbraně pašované na lodi Altalena státním orgánům, byla 20. června 1948, ještě během války o nezávislost, bez milosti ostřelována a potopena. Premiér Ben Gurion tím dal najevo, že o použití ozbrojeného násilí budou v novém státě rozhodovat jen instituce tohoto státu.
Vraťme se však k dnešku. Hlavními oběťmi zradikalizované „mládeže z kopců“ jsou Palestinci, ale tyto skupinky z dlouhodobého hlediska rozežírají i izraelskou stabilitu. Zcela vážně tuto hrozbu ale pravděpodobně vezme až příští izraelská vláda.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
