Jan Fingerland: Návštěva staré dámy

Milan Slezák: Su Ťij nemá tolik moci, aby ovládala celou Barmu

Šéfka barmské vlády a nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij přiletěla na návštěvu Česka, aby mimo jiné otevřela barmské velvyslanectví. Premiér Andrej Babiš ji pozval u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Život a politiku Su Ťij popisuje analytik Milan Slezák.

Přiváží s sebou i zprávu o těžkém životě hrdiny. Během třídenního pobytu se s touto oduševnělou dámou zvláštního půvabu setkal a vyfotil kde kdo. Su Ťij navíc k Česku poutá příběh o přechodu k demokracii, boji za lidská práva a přátelství na dálku s Václavem Havlem.

A v neposlední řadě, Barma, neboli Myanmar, je více než pětkrát lidnatější země, která chce investovat – ve stínu návštěvy staré dámy se u nás konalo podnikatelské fórum a mluvilo se i o možné cestě premiéra Babiše nebo ministra průmyslu a obchodu Havlíčka do Barmy.  Tato země navíc leží ve strategické oblasti mezi Čínou a Indií.

Mlčení

66. narozeniny barmské opoziční vůdkyně Su Ťij

19. června oslaví své 66. narozeniny barmská opoziční vůdkyně Aun Schan Su Ťij. A to konečně na svobodě – po 15 letech, které strávila většinou v domácím vězení bez své rodiny a přátel. Paní Su Ťij dostává blahopřání už několik let i z České republiky.

Kouzlo Su Ťij ani řada styčných bodů mezi Barmou a Českem by neměly zakrýt různé odlišnosti, a také mnohem komplikovanější obraz současné situace v zemi.

Ve zpravodajství byl občas zmíněn problém kolem národa Rohingů, který byl terčem shora organizovaných násilností, vyhánění a podle některých názorů i genocidy. Konflikt s Rohingy je nejznámější, ale zdaleka ne jediný, který se v Barmě odehrává.

Tamní armáda vede konflikt s prokřesťanskými silami v Kačjinu, nebo s etnickými menšinami Šanů, Lahuů a Karenů. Dále je to ozbrojený boj s příslušníky čínské menšiny, kterou pravděpodobně podporuje Peking. Problém muslimských Rohingů připoutal pozornost řady džihádistických organizací, které se s určitým úspěchem snaží v zemi zakořenit.

Amnesty International: Rohingští povstalci zmasakrovali barmské hinduisty

• Upravit
• Smazat

Téměř sto členů hinduistické komunity bylo loni v srpnu zavražděno v nepokoji zmítaném státě Rakhine na jihovýchodě Barmy. Jejich těla skončila v masovém hrobě a dlouho nebylo jasné, kdo krveprolití spáchal.

Řadu z těchto konfliktů demokratizační pokusy spíše rozjitřily a zpětně tak posílily armádu, hlavního vládce země. Armádní junta vládla Barmě po desítky let a vojáci drží ve svých rukou rozhodovací pravomoci i dnes, a mluví o „disciplinované demokracii“ – ta umožňuje více svobod než v době věznění lidí, jako byla Su Ťij, ale i nadále drží moc, omezuje svobodu projevu, včetně přístupu k internetu a vězní lidi, kteří se jí postaví.

Boj proti rohingskému muslimskému povstání je navíc zabalen do barmského náboženského buddhistického nacionalismu, je o to těžší kritizovat postup armády. Su Ťij svým dlouhým mlčením k násilnostem znepokojovala své zahraniční příznivce – nevěděli, zda mlčí kvůli armádě, z obavy z reakce buddhistické veřejnosti, anebo proto, že jí násilnosti na muslimech nepřipadají jako zásadní věc.

Stav beztíže

Vítězná barmská opozice chce mít Su Ťij prezidentkou za každou cenu

• Upravit
• Smazat

Předsedkyně vítězné barmské Národní ligy pro demokracii Aun Schan Su Ťij bude prezidentkou, přestože to zatím nejde, píše bangladéšský list Daily Star. Su Ťij v tom brání ústava, podle níž nesmí být hlavou státu člověk, jehož příbuzní mají cizí občanství.

Některé instituce a státy jí dokonce odňaly pocty, které jí v minulosti udělily. Romantická představa o krásné bojovnici za svobodu a demokracii utrpěla značné šrámy. Tato politička logicky není ani anděl, ani maskot revoluce, kterou provedli jiní, ale ani člověk, který by měl skutečně velkou moc dělat vlastní politiku.

Kvůli ústavnímu zákonu, jejž se ani jí jakožto mezinárodní legendě dosud nepodařilo změnit, se například nemůže stát prezidentkou země – spíše je tedy veřejnou tváří režimu, který se změnil jen napůl – respektive dává tomuto režimu svou pověst k dispozici.

Stále ale platí důležitá paralela. Su Ťij byla držená 15 let v domácím vězení, a Václav Havel byl vězněn pět let. Jejich osud, a konec konců vývoj v jejich zemích, by byl jiný, kdyby za nimi nestál mezinárodní tlak. Mezinárodní nátlak stál také za omezením produkce opia, Barma je i nadále se svým 25procentním podílem druhým největším výrobcem.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Česká republika teď chce s Barmou obchodovat, a navázat na investiční akce z doby před 50 lety, což je dobře. Zatím se ale také dozvídáme – tak to alespoň vypadá podle výroků premiéra Babiše – že žádné požadavky ani podmínky si v této věci neklademe.

Autor je komentátor Českého rozhlasu