Amnesty International: Rohingští povstalci zmasakrovali barmské hinduisty

26. květen 2018
Mnozí z Rohingů nejedli před příchodem do tábora i několik dní

Téměř sto členů hinduistické komunity bylo loni v srpnu zavražděno v nepokoji zmítaném státě Rakhine na jihovýchodě Barmy. Jejich těla skončila v masovém hrobě a dlouho nebylo jasné, kdo krveprolití spáchal.

Barmské vojsko obviňovalo z masakru povstaleckou Arakanskou armádu za spásu Rohingů, zatímco tito muslimští ozbrojenci z činu vinili barmské státní jednotky tvořené převážně buddhisty.

Sledujeme v Barmě etnickou čistku, nebo boj proti teroristům?

02967065.jpeg

Před dvěma týdny se v Barmě objevily nové násilnosti mezi muslimskými povstalci z řad etnických Rohingů a místními bezpečnostními silami. Západní média hovoří o používání nadměrné síly, a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dokonce smrt skoro čtyř stovek Rohingů v minulém týdnu označil doslova za „genocidu prováděnou pod pláštíkem demokracie“, píše agentura Reuters. A dodává, že z Barmy, oficiálně Myanmaru, už uteklo do sousedního Bangladéše na 125 tisíc Rohingů.

Podle zprávy lidskoprávní organizace Amnesty International z tohoto týdne nicméně existují důkazy, že za činem skutečně stojí muslimské povstalecké síly, informuje americký týdeník Time. A zatímco násilí na Rohinzích je z velké části zdokumentované, zjištění Amnesty International je prvním dokladem o zločinech páchaných naopak rohingskou armádou, přidává server katarské televize Al-Džazíra.

Ve zveřejněném reportu se píše, že černě odění ozbrojení muži a rohingští vesničané v civilu přepadli hinduisty obývanou vesnici Ah Nauk Kcha Maun Sei kolem osmé hodiny večer a odvedly desítky žen, mužů a dětí.

Pachatelé obětem zavázali oči a 53 z nich následně zastřelili. Dalších 46 lidí zmizelo z jiné nedaleké vsi. Amnesty International získala svědectví přeživších, kteří přihlíželi masakru svých příbuzných. Jejich výpovědi potvrdila také forenzní analýza jednatřiceti exhumovaných těl, popisuje Time.

Vražda hinduistů se údajně odehrála ve stejný den, kdy příslušníci povstalecké armády zaútočili na třicet základen barmských sil, čímž dali podnět ke krvavé odvetě. Kolem sedmi set tisíc rohingských muslimů kvůli ní uprchlo z Barmy do sousedního Bangladéše a Organizace spojených národů označila postup vládních složek za „etnickou čistku“.

Neospravedlnitelné násilí

Podle organizace Lékaři bez hranic zemřelo jen za první měsíc nepokojů přes šest tisíc Rohingů. Tato etnická skupina v Barmě nemá nárok na občanství a v zemi s buddhistickou většinou je dlouhodobě perzekvovaná.

Barmští Rohingové dostali naději na návrat domů. Získají občanství a rovnoprávnost?

Rohingové v provizorním uprchlickém táboře

Britská BBC zveřejnila zprávy o podpisu dohody, na jejímž základě by se mohly z Bangladéše vracet do Barmy, neboli Myanmaru, stovky tisíc Rohingů. Tedy příslušníků muslimské menšiny, kteří museli utéci před represemi barmské armády. Dohodu podepsali zástupci vedení obou států. Bangladéšské ministerstvo zahraničí uvedlo, že by se návrat mohl uskutečnit během příštích dvou měsíců. Obě strany doplnily, že spolu řeší detaily, jak plán uskutečnit.

Přestože existují mnohá svědectví o případech znásilnění, mučení, žhářství a nezákonných zabití, Barma tvrdošíjně popírá, že by její ozbrojené složky páchaly závažné trestné činy. Mnozí nicméně reagovali velmi opatrně, když barmská vláda v září oznámila objev dvou masových hrobů a z masakru obvinila povstalce.  

Nezávislí pozorovatelé a žurnalisté směli vstoupit do oblasti jedině v doprovodu státních úředníků, což dále podrývalo důvěryhodnost oficiálních prohlášení.

Zpráva Amnesty International dokumentuje i podíl Arakanské armády za spásu Rohingů na dalších vraždách a útocích kolem města Maungdaw, které je epicentrem pokračujícího násilí.

„Po hrůzných činech povstalců následovala čistka namířená proti celé populaci Rohingů. Oba masakry musí být odsouzeny – porušování lidských práv a násilí páchané jednou stranou nemůže ospravedlnit zločiny strany druhé,” řekla týdeníku Time Tirana Hassanová, ředitelka sekce pro krizové otázky Amnesty International.