Barmští Rohingové dostali naději na návrat domů. Získají občanství a rovnoprávnost?

26. listopad 2017
Rohingové v provizorním uprchlickém táboře

Britská BBC zveřejnila zprávy o podpisu dohody, na jejímž základě by se mohly z Bangladéše vracet do Barmy, neboli Myanmaru, stovky tisíc Rohingů. Tedy příslušníků muslimské menšiny, kteří museli utéci před represemi barmské armády. Dohodu podepsali zástupci vedení obou států. Bangladéšské ministerstvo zahraničí uvedlo, že by se návrat mohl uskutečnit během příštích dvou měsíců. Obě strany doplnily, že spolu řeší detaily, jak plán uskutečnit.

To, co se dělo v Barmě, označuje OSN za etnické čistky. Americké humanitární organizace tvrdí, že na návrat Rohingů nelze tlačit, dokud nebude zajištěna jejich bezpečnost.

Rohingové jsou národnostní menšinou bez vlastního státu a podle BBC čelí v Barmě dlouhodobému pronásledování. Od incidentu z konce srpna, kdy příslušníci této menšiny zaútočili na policejní stanoviště a kdy pak proti nim v Rakhinském státě, kde žijí, zasahovala armáda, uteklo do sousedního Bangladéše více než 600 tisíc Rohingů.

Chceme stejná práva

Také americký ministr zahraničí Rex Tillerson potvrdil, že akce barmské armády proti Rohingům měla rysy etnických čistek, ale dodal, že by jejich návrat domů mohl začít během příštích dvou měsíců. Bangladéšský ministr zahraničí Mahmúd Alí uvedl, že podepsané memorandum je prvním krokem.

Barmští zástupci uvedli, že země je připravená přijmout Rohingy co nejdříve to bude možné. BBC uvádí, že opravdu není jasné, za jakých podmínek se budou vracet, mnozí z nich se navíc návratu bojí. Uprchlíci z tábora Kutupalong v Bangladéši reportérům řekli, že žádají, aby jim Barma garantovala státní občanství a navrácení jejich pozemků.

Vysídlení členové muslimské menšiny Rohingů v Barmě

Agentura Reuters získala mimo jiné názor příslušníka menšiny Rohingů Sajída Husejna. Ten uvedl, že se vrátí jen, pokud nebude šikanován a pokud bude mít jeho menšina stejné postavení jako budhisté a další etnické skupiny.

Nechtěný národ

BBC pak přináší výrok rohingské ženy jménem Narusha, která řekla, že vládě nevěří. Její manžel musel prý z Barmy utéci třikrát, ona sama dvakrát. Šéf barmské armády generál Min Aun Hlaing údajně americkému ministru Tillersonovi řekl, že se Rohingové můžou vrátit jen tehdy, pokud je prý „skuteční občané akceptují“. Zřejmě odkazoval na budhisty, kteří jsou v Rakhinském státě většinou.

Britská stanice dodává, že oba státy, které dohodu podepsaly, jsou v současnosti pod tlakem. Bangladéš chce ukázat svým obyvatelům, že Rohingové nezůstanou stálými obyvateli. Už před nejnovější uprchlickou vlnou jich totiž stát v jižní Asii přijal na 400 tisíc.

Představitelé Barmy, zvláště pak nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij, která ve funkci nejvyšší státní poradkyně Barmu v podstatě řídí, jsou zase pod mezinárodním tlakem, aby řešení situace rohingské menšiny věnovali větší úsilí, uvádí BBC.

  • Zahraniční