Jan Fingerland: Izraelské volby 3.0
Izrael má za sebou další volby. Do dějin vejdou jako třetí během jediného roku, nebo třeba zdržením kvůli hlasování pacientů v koronavirové karanténě.
Jinak jsou jejich výsledky až tragikomicky podobné těm předchozím.
Čtěte také
Odlišnost spočívá hlavně v tom, že Netanjahu ještě trochu zvýšil svůj náskok před opoziční modrobílou koalicí, a také tím, že tentokrát už si izraelští politici opravdu nemohou dovolit nesestavit vládu a znovu se obrátit na voliče. To je důležité vzhledem k tomu, že podle předběžných výsledků opět vzniká patová situace.
Netanjahu se cítí být vítězem i proto, že spolu se dvěma náboženskými stranami a jednou menší pravicovou formací má takřka polovinu hlasů v parlamentu. Ovšem také levostředový blok kolem Modrobílé koalice Bennyho Gance má k dispozici potenciálně skoro polovinu hlasů. Oba bloky tedy budou záviset na tom, jestli a jak získají podporu dvou uskupení s „malým koaličním potenciálem“.
Nikdo s nikým
Čtěte také
Izrael, náš domov Avigdora Liebermana odmítal před volbami koalici s náboženskými stranami, pokud vláda nebude souhlasit se zásadním snížením vlivu náboženských institucí v občanském životě. To je problém pro Netanjahua. Současně by ale Lieberman nepodpořil Gance, pokud by jeho strana vstoupila do vlády s blokem arabských stran.
Jako nejpravděpodobnější řešení se jeví velká koalice obou Benjaminů, Netanjahua a Gance, ale opět jsou tu problémy s kompatibilitou. Už na podzim selhala vzájemná jednání, protože Ganc i jeho kolegové se odmítali podílet na vládě, pokud v ní bude trestně stíhaný muž.
Netanjahu mezitím už vyslechl své obvinění a jeho proces kvůli podezření z korupce začne za necelé dva týdny. Netanjahu nepůsobí dojmem, že by byl ochoten premiérování za Likud přenechat někomu jinému. Pokud by Ganc ustoupil, znamenalo by to, že by jeho Modrobílá koalice porušila významný předvolební slib.
Čtěte také
Je tu ještě zmíněný Lieberman, kvůli jehož neústupnosti ve věci protináboženských opatření se (také) musely opakovat volby. Už před volbami předpovídal pat a to, že jeho strana bude opět rozhodovat o existenci vládní koalice. Nabídl se skromně jako premiér, který zachrání politický systém před kolapsem a veřejnost před dalšími volbami.
Avigdor Lieberman je srovnatelně vytrvalý, prohnaný a ochotný riskovat jako Benjamin Netanjahu a vzájemně se nemají rádi. Jejich případný souboj o proměnu neradostných volebních výsledků ve „vládu poslední možnosti“ by mohl být zajímavý.
Vítězný vítěz
Čtěte také
Zatím se za vítěze označuje sám Netanjahu, i když nezískal většinu ani se svými partnery z náboženských stran. Voliči mu dokonce dali větší důvěru než minule. Důvodů je několik. Jednak je to jeho velmi tvrdá kampaň, která zřejmě dále rozdělila společnost. Nejen arabští politici v Izraeli tvrdí, že vyvolával strach z vnitřní arabské hrozby.
Pomohla mu efektivita kampaně, Netanjahu je zkušenější než Ganc a také bojoval o každou volební miniskupinu, od taxikářů, přes Etiopany v Izraeli až po zaměstnance aerolinek ohrožené koronavirovým útlumem dopravy. Ze všeho nejdůležitější byla jeho přesvědčivost, která přebila i skutečnost, že lidé hlasovali pro trestně stíhaného politika.
Jeho dosavadní politika vypadala úspěšně. Autobusy v Izraeli už deset let nevybuchují, Írán ani Hizballáh si netroufl zemi přímo ohrozit, ekonomika rostla a nezaměstnanost je relativně nízká. Proč tedy měnit politika s jasnou vizí a pevnou vůli za možná sympatičtější a čistší oponenty, ale méně přesvědčivé a jaksi nejisté? Taková logika ale neplatí jen v Izraeli.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
