Jan Fingerland: Netanjahuovi hrozí „poprava“
Izrael čeká na svou vládu a jméno příštího premiéra. Přesto, anebo právě proto se nejvíce mluví o tom dosavadním. Až do okamžiku, kdy svůj boj o záchranu prohraje.
Jenže se zatím neví, kdy a jak se to stane. Je totiž zřejmé, že sestavit vládní koalici s Benjaminem Netanjahuem v čele Likudu bude velmi těžké, ale ještě těžší bude přimět ho, aby se své pozice vzdal. On sám to udělat nehodlá, a tak se čeká, kdy se jeho vlastní lidé rozhodnou pro královraždu „krále Bibiho“.
Čtěte také
Netanjahu počítal s tím, že ve volbách vyhraje, bude pověřen sestavením vlády a bude diktovat podmínky. Jenže se umístil až druhý, a navíc jeho Likud dostal méně hlasů než minule. Teoreticky by to mohlo vést k rezignaci za neúspěch, anebo k rezignaci ve jménu vyššího dobra strany nebo státu.
Jenže Netanjahu byl vždy bojovnější, vytrvalejší a mazanější než jeho rivalové. Je i nadále rozhodnut stát v čele strany, a dokonce případně získat pozici rotujícího premiéra, na níž by se střídal s volebním vítězem Gancem.
Otázka načasování
Čtěte také
Jeho kolegové se očividně bojí, že pokud proti němu vystoupí příliš brzy, Netanjahu se jim pomstí a zkomplikuje cestu na kandidátku nebo do jiných funkcí. Navíc se mu ještě před volbami podařilo získat od nejbližších spolupracovníků písemný závazek loajality, a to mu dává ještě nějaký čas, aby minimalizoval ztráty.
Jenže čas hraje nejen pro něj, ale i proti němu. Zaprvé proto, že za týden absolvuje slyšení u izraelského nejvyššího státního zástupce, z nějž může vzejít nejméně jedno doporučení k trestnímu stíhání. Tím se jeho šance na dohodu s Benny Gancem dále sníží.
A za druhé, pokud se nepodaří sestavit vládu, bude opět hrozit vypsání předčasných voleb. A to je něco, čemu budou chtít poslanci Likudu zabránit. Oproti minulým volbám už několik poslanců ztratilo místo v parlamentu, a to i přesto, že se ke straně připojila liberálně pravicová Kulanu i se svými hlasy. Voliči Likudu tedy odešli jinam.
Čtěte také
Další předčasné volby, navíc z viny Likudu, by vedly k ještě většímu ohrožení pracovních míst poslanců Likudu. V takovém případě by už se možná podařilo prolomit psychologickou bariéru a začít říkat nahlas, že Netanjahu není tahoun, ale závaží.
Technicky vzato jsou přitom k dispozici různé možnosti, třeba vypsání nových stranických primárek, výzva na Netanjahuovu adresu k odstoupení, nebo alespoň návrh, aby sestavením vlády byl za Likud pověřen někdo jiný než on.
Teoreticky by se také mohla část poslanců Likudu odtrhnout, vytvořit, přinejmenším dočasně, novou stranu, a podpořit Gancovu vládu, bez ohledu na Netanjahua. Jenže tyto věci vyžadují odvahu postavit se silnému soupeři.
Kdo první
Likudníci mají strach ještě z jedné věci. Ti, kdo by rádi proti Netanjahuovi otevřeně vystoupili, se obávají následků i v případě, kdyby uspěli. Bojí se získat cejch zrádce, který by zničil jejich další ambice, podobně (jak poznamenává izraelský komentátor Raphael Ahren) jako když v Británii Michael Heseltine pomohl sesadit Margaret Thatcherovou, ale na její místo usedl John Major.
Největší motivaci má uvnitř Likudu Gideon Saar, který je dlouho považován za uchazeče k vůdcovství strany, a eventuálně i vlády, a Yuli Edelstein, který by se rád stal příštím prezidentem. Ovšem mají tím pádem také nejvíc co ztratit.
Je tu ještě jeden faktor, a to jsou zvyklosti samotného Likudu, který sám sebe vnímá jako velmi stabilní organizaci. Tato strana, původně blok stran, měla za celou dobu své čtyřicetileté existence jen čtyři předsedy, a žádný z nich neodešel nedobrovolně. Netanjahu by byl první.
Zatím tedy všichni čekají, jestli to nevzdá Netanjahu sám, anebo zda – jako už tolikrát před tím – nepřijde s nějakým zcela novým, pro něj nejvýhodnějším řešením.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
