Jan Fingerland: Gaza středem světa

Důvodem jsou samozřejmě střety v pohraniční oblasti mezi Gazou a Izraelem. Události se opakovaně dostaly na půdu OSN, jakési symbolické tribuny světa. Všeobecně se dá říci, že organizace byla velmi kritická k izraelskému postupu, méně nebo vůbec k Hamásu.

Na půdě OSN

V noci na středu Kuvajt zablokoval rezoluci navrhovanou Spojenými státy. Toto stanovisko mělo odsoudit ostřelování izraelského území raketami a minomety, na které Izrael odpověděl palbou na pozice radikálů v Gaze.

Gita Zbavitelová: Rusko a Izrael uzavřely přelomovou dohodu o stažení proíránských sil

• Upravit
• Smazat

Izrael tento týden zaznamenal dva důležité úspěchy, které spolu souvisí. V úterý zničil významné strategické cíle Hamásu v pásmu Gazy poté, co na něj teroristé během 24 hodin odpálili 130 raket a zranili čtyři lidi.

Některé státy, včetně Německa, považovaly za důležité separátně palbu na izraelské vesnice na jihu odsoudit s tím, že jde o riskantní jednání, které může vyvolat regulérní válku. Podobné stanovisko vyjádřil také velvyslanec Evropské unie v Izraeli nebo zvláštní koordinátor OSN pro blízkovýchodní mírový proces Nikolaj Mladenov.

V pátek večer středoevropského času – tedy už za okamžik – má Rada bezpečnosti na pořadu návrh, který předložili právě Kuvajťané. Jde o stanovisko, které volá po mezinárodní ochraně Palestinců v Gaze.

Nevysloveným předpokladem je víra, že to, co se v pohraničí odehrálo, byla svévolná agrese Izraelcům vůči palestinským demonstrantům, nikoli třeba pokus zabránit teroristům překročit hranice. Kuvajtský návrh pravděpodobně také neprojde, protože zástupkyně USA Nikki Haleyová ho hodlá vetovat jako nevyvážený. Jak se vyjádřila, Gazany by měl především někdo chránit proti Hamásu.

Z kuchyně Hamásu

Mezitím se objevují jiné zajímavé informace z pozadí událostí poslední doby. Za posledním ostřelováním izraelského území z Gazy zřejmě stojí tamní organizace Islámský džihád, nikoli Hamás.

Bývalý velvyslanec Pojar: Protesty v Gaze byly naplánované. Většina mrtvých jsou teroristé Hamásu

• Upravit
• Smazat

V den, kdy USA přesunuly velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, došlo na hranicích Pásma Gazy ke krveprolití. O život přišlo na 62 Palestinců. Proč byl střet tak silný?

Islámský džihád se tím vymezil proti svému většímu konkurentovi v rámci vzájemného zápasu – nebo přinejmenším v Hamásu vnímají jednání svých kolegů a soupeřů jako porušení dosavadních dohod. Hamás, který během týdnů nepokojů na hranicích dodržoval jakési dělostřelecké příměří s Izraelem, to chápe jako podraz.

Islámský džihád má ale také své vnitřní boje, zejména mezi křídlem, které získává podporu od Íránu, a těmi, kdo dávají přednost spolupráci se sunnitskými státy, jako je Turecko, případně s Muslimským bratrstvem. Íránci prý nedávno zabránili vnitřním volbám v Islámském džihádu, protože se obávali, že jejich představitel by prohrál. Naopak část palestinských radikálů je velmi znepokojena perspektivou růstu šíitského vlivu v Gaze.

Letním králem

V izraelském prostředí se zas debatuje o skutečnosti, že poslední operace proti radikálům v Gaze řídil osobně Benjamin Netanjahu, nebo nanejvýš v koordinaci s ministrem obrany a ministrem pro tajné služby. Využil totiž měsíc starého zákona, který některé pravomoci přesunul z vlády na užší bezpečnostní kabinet – ale premiér Netanjahu na poslední chvíli dodal ještě klauzuli, která dává pravomoc v případě urgence přímo do rukou předsedy vlády.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Když si to ostatní politici uvědomili, postavili se proti tomu a tak se bude čerstvá verze zákona opět rušit – do schválení nového zákona bude mít premiér možnost vstupovat do ozbrojených střetů bez dohody s ostatními.

Netanjahu se rád stylizuje do role „pana bezpečnosti“, ale podle průzkumů se zdá, že vnitropolitickým vítězem posledních událostí není v Izraeli on, ale jeho pravicový rival Naftali Bennett.