Gita Zbavitelová: Rusko a Izrael uzavřely přelomovou dohodu o stažení proíránských sil
Izrael tento týden zaznamenal dva důležité úspěchy, které spolu souvisí. V úterý zničil významné strategické cíle Hamásu v pásmu Gazy poté, co na něj teroristé během 24 hodin odpálili 130 raket a zranili čtyři lidi.
Ostřelování však vyvolal Islámský džihád, který je prodlouženou rukou Íránu. Ten ho financuje a úkoluje – rakety tak měly ukázat, že Teherán má stále možnosti, jak Izrael ohrožovat.
Trump chce omezit vliv Íránu, o jaderný program ani tak nejde, tvrdí novinář
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy jednostranně odstupují od mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Teherán vzápětí reagoval, že smlouvu bude dále dodržovat, stejně jako další signatáři dohody.
Írán zaznamenává jednu porážku za druhou. V lednu mu Izrael odcizil půltunový jaderný archiv a v Sýrii mu systematicky ničí vojenskou infrastrukturu. Doma Írán zažívá ekonomickou krizi a lidové protesty, Donald Trump odstoupil od jaderné dohody a Teheránu hrozí další hospodářské sankce. A teď se od něj začíná odvracet i jeho spojenec Rusko – právě se dohodlo s Izraelem na vytlačení proíránských jednotek od izraelských hranic.
Moskva donedávna Írán v Sýrii neomezovala, přestože izraelský premiér Netanjahu zdůrazňoval, že jeho vojenskou přítomnost v Sýrii nikdy nepřipustí. Teď jí konečně došlo, že to myslí vážně, a začala se bát, že by izraelské odhodlání mohlo vést k většímu konfliktu s Íránem, který by ohrozil režim jejího chráněnce Bašára Asada i ruské zájmy v zemi.
Moskva v Sýrii toleruje izraelské nálety na sklady a konvoje vyspělých zbraní určených pro libanonský Hizballáh i na íránské vojenské cíle a Izrael s ní své údery do jisté míry koordinuje. Teprve teď však slíbila, že vyhoví jeho požadavku stažení proíránských jednotek z pohraniční oblasti.
Pozitivní krok ruské zahraniční politiky
Izrael se za to zavázal, že se smíří s návratem vojáků syrského režimu k hranicím. Moskva mu zase povolí další vojenské zásahy proti íránské vojenské aktivitě. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu vyzval všechny šíitské milice k „co nejrychlejšímu odchodu“ od izraelských hranic a ve čtvrtek Syrská observatoř lidských práv potvrdila, že se jednotky Íránu a Hizballáhu připravují ke stažení.
Jan Fingerland: Doplatí Asad na íránsko-izraelský střet?
Uvnitř syrské občanské války se odehrává několik podválek. Jeden z těchto odvozených konfliktů hrozí nyní přerůst do rozměrů, které by dosavadní dění mohly hravě zastínit.
Tento týden navíc syrská armáda zakázala Íránu a jeho šíitským spojencům používat režimní letecké základny. Bašár Asad se bojí o své zbraně; jeho armáda se při izraelském bombardování párkrát snažila letouny a rakety sestřelit a přišla o polovinu svých vzdušných obranných systémů.
Ve čtvrtek jednal v Moskvě izraelský ministr obrany Avigdor Liberman o úplném odchodu Íránců a šíitských bojovníků ze Sýrie. Na izraelsko-ruské dohodě se údajně podílejí i Spojené státy a Jordánsko, které má stejné obavy z Íránců u hranic jako Izrael. Rusko chce nakonec k odchodu ze Sýrie vyzvat všechny cizí síly, včetně Turků a Američanů. Pokud se mu to podaří, zůstane v zemi jediným zahraničním hráčem.
Jestli Moskva svého cíle dosáhne, bude to důležitý příspěvek ke zklidnění situace v Sýrii. Zatím je její rozhodnutí jedním z mála pozitivních kroků ruské zahraniční politiky. Kreml ho ovšem nedělá z lásky k Izraeli, ale protože to vyhovuje jeho zájmům. Pokud se ale nezasadí o úplný odchod Íránců, bude v Sýrii napětí mezi nimi a Izraelem dál stoupat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
