Jan Fingerland: Gaza čeká na krále
Pro mírový plán Donalda Trumpa, ale i pro Gazu a její obyvatele nastala velmi nebezpečná fáze. Poválečné mocenské vakuum se snaží vyplnit Hamás, kterému se podařilo uchovat velkou část svých kapacit. Vzniká tím otázka, kdo by měl, nebo kdo dokáže Gaze vládnout, až odejdou Izraelci z celého pásma.
Mírový plán předpokládá dobrovolné odzbrojení Hamásu, nastolení technokratické správy a příchod mezinárodních jednotek, které mají zajistit bezpečnost a demilitarizaci Gazy. Zatím však vidíme jiné věci.
Čtěte také
Do světa se rozlétly záběry na popravy těch, které Hamás označuje za kolaboranty. Ve skutečnosti může jít o ty, kdo ohrožují jeho mocenský monopol, a ty, kdo se podíleli na distribuci pomoci nezávislé na teroristech.
I jinak dává Hamás najevo, že se nevzdává boje s Izraelem ani vlády nad Gazou. Hrozba Donalda Trumpa, že to Amerika udělá násilně, nezní důvěryhodně. Hamás neporazila Palestinská autonomie v roce 2007 a nezlikvidovali ho ani Izraelci v poslední válce.
Mnoho povolaných
To ale neznamená, že nejsou zájemci o roli vládce v Gaze. Zaprvé je to samotná Palestinská autonomie pod vedením Mahmúda Abbáse. Podle Trumpova plánu se má autonomie nejdřív reformovat a pak se bude moci ujmout pravomocí v Gaze.
Abbásovi lidé ale mluví o tom, že jsou připraveni nastoupit ihned. Krom toho samospráva skutečně už nechala v Egyptě vycvičit asi pět tisíc policistů pro Gazu, celkově jich má být až deset tisíc. Nejsou to ale vojáci a případnou válku o nadvládu nad Gazou s Hamásem asi také nevybojují.
Čtěte také
Palestinská autonomie má navíc nadále nízkou důvěru u samotných Palestinců. Mahmúd Abbás reformy blokoval, a vybíral si premiéry, kteří ho nemohli ohrozit. Lidi, jako byl mezinárodně respektovaný ekonom Salám Fajád vystrnadil z funkce.
Salám Fajád se nadále snaží sehrát v palestinské budoucnosti nějakou úlohu. Má mimo jiné blízko k bývalému britskému premiérovi Tony Blairovi, který možná bude nějak zaštiťovat mezinárodní rekonstrukci Gazy. Myšlenka zahraničního protektora, a zejména tato úloha pro Tonyho Blaira, je pro mnohé Palestince špatně přijatelná.
Čtěte také
Hodně se spekuluje o možné úloze představitele Fatáhu Marvána Bargútího. Ten už léta sedí v izraelském vězení za podíl na vraždě pěti Izraelců. Hamás opakovaně tlačil na jeho předčasné propuštění. S tím nesouhlasila izraelská vláda, ale potají zřejmě ani Abbás, protože Bargútí je mezi Palestinci populární a byl by pro palestinského prezidenta nebezpečnou konkurencí.
Pro Bargútího amnestii se ale vyslovili i bývalý šéf izraelské tajné služby Ami Ajalon. A v Šarm aš-Šajchu za něj údajně loboval i u nás známý podnikatel a filantrop Ronald Lauder, mimo jiné prezident Světového židovského kongresu.
Logika je taková, že Bargútí sice podporuje ozbrojený boj, ale je pro dvojstátní řešení, tedy uznání Izraele. To je myšlenka v palestinském prostředí méně přijímaná, než se na Západě ví. Bargútí by mohl zaštítit tento posun v chápání věcí.
Kritický bod
Mahmúd Abbás by také nerad viděl návrat Muhammada Dahlana, rovněž původem z Fatáhu. Tohoto kritika korupce v Palestinské autonomii Abbásovi lidé vypudili do exilu. Žije už mnoho let v Emirátech, a čeká na svou příležitost vrátit se do palestinské politiky.
Čtěte také
Také Saúdská Arábie chce podpořit své lidi, podobně jako Egypt. Mluvilo se v této souvislosti o palestinském podnikateli Sámiru Chulajlovi. Toho ovšem mezitím zadržely palestinské bezpečnostní orgány, zřejmě jako varování, aby se nepouštěl do nezávislých akcí. O nějakou roli se uchází i Násir Kudvá, synovec Jásira Arafata a také (exilový) kritik Mahmúda Abbáse.
Saúdi i Emiráťané dávají najevo, že nesouhlasí s Trumpovým blahovolným přístupem ke Kataru a naznačují, že Katařané ve skutečnosti hodlají podporovat postupný návrat Hamásu k moci.
Hamás se i pomocí veřejných poprav snaží předvést jako nejsilnější hráč v poválečné Gaze a hodlá těžit i z přísunu peněz a pomoci. Není jasné, zda by se udržel proti některým ozbrojeným klanům, část z nich sídlí v oblastech, které jsou zatím pod kontrolou Izraele. A k vzájemnému střetu ještě nedošlo.
Gaze ovšem hrozí občanská válka nebo chaos. To vše by ohrozilo rekonstrukci Gazy, investice a deradikalizaci celého pásma.
To vše by znamenalo pokračování zmaru v Gaze a očekávání další války mezi Hamásem a Izraelem v příštích letech.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
