Íránec: Popravy a mučení. Íránský režim teď má prostor zaměřit se na odpůrce, to posiluje nenávist

Vy jste byl na začátku března optimistický. V našem pořadu Pro a proti jste věřil, že americká operace povede je svobodě a pádu íránského režimu. Ještě pořád si to myslíte? 

Svůj názor jsem v tomto změnil. Nemyslím si, že zrovna díky Američanům dojdeme ke svobodě a že se režim změní. Ale rozhodně jsem nezměnil názor na to, že toto je jedna z cest, která nám přiblíží svobodu.

Čtěte také

Všichni v Perském zálivu vítají omezení Íránu, zní z ministerstva. Svárovská: Budeme za to platit

Íránci, s nimiž mluvila britská veřejnoprávní BBC, dokonce říkají, že režim není oslabený. Naopak že hlouběji zakořenil a má pomstychtivou náladu. Jaké zprávy máte od svých blízkých a známých vy? Je možné se s nimi spojit? 

Když volají, tak většinou nemohou mluvit o politice. Jsou lidé, kteří se připojí přes VPN a alespoň chvíli s námi dokážou komunikovat. Ale jelikož je teď příměří, tak má režim větší prostor soustředit se na lidi, kteří jsou proti němu. V poslední době došlo k umučení k smrti člověka, otce od rodiny, který se jenom chtěl připojit ke Starlinku. Dochází pořád k dalším popravám. Nepřestává to. 

Údajně bylo během války popraveno oběšením 21 lidí, což je nejvíc za posledních třicet let, píší agentury. Má to Íránce odradit od jakýchkoliv projevů neloajality k režimu? 

Je to způsob, jak odstrašit odpůrce režimu. Ale na druhou stranu to nenávist v Íráncích ještě víc posiluje a zakořeňuje. 

Z posledních informací, které máme, vyplývá, že lidé jsou více a více naštvaní, než když byla válka. Hlavně kvůli ekonomice. Dochází k nedostatkům základních potravin. Lidé nemohou chodit do práce, někteří dokonce o práci přišli. A režim dost přitvrdil, všude na ulicích jsou kontrolní body.

Kasra Yousef|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Myslím, že to nekončí. Je dost možné, že lidé zase povstanou jako v lednu. Otázka je, zda to zase neskončí masakrem a desetitisíci mrtvých. 

Zatýkání je i teď poměrně masivní. Kdo má vlastně v Íránu dnes hlavní slovo? Jsou to revoluční gardy? 

To je další věc, proč jsem pořád optimistický a věřím, že je režim oslabený. Protože moc je dnes rozdělena. Momentálně máme čtyři hlavní lidi, kteří mají v Íránu most. 

Jsou to prezident Masúd Pezeškján, hlava parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf, ministr zahraničí Abbás Aráqčí a v soudnictví, u poprav a zatýkání má hlavní slovo duchovní. Tito čtyři to teď nejvíc ovládají.

Moc mají i Revoluční gardy, ale zatím není jasné, kdo jim velí.

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Už to není oko za oko, ale hlava za oko. Írán chce garance, ne jen příměří

Říkáte, že naštvání Íránců na režim stoupá. Na druhou stranu, toto měla být rychlá operace Spojených států a Izraele. A teď se zdá, že spíš půjde o vleklou krizi. Neobrací se mínění a hněv Íránců i proti Americe? A to i mezi protirežimními Íránci?

Íránská společnost je dost rozdělená. Hněv Íránců pořád nejvíc směřuje proti režimu, víc než proti Američanům. 

Někteří Íránci, a tvrdil jsem to i já, doufali, že díky těmto útokům bude režim oslabený tak, že padne. Ti si to myslí pořád a vinu nehážou na Ameriku nebo Izrael. Samozřejmě jsou neradi, že to tak zatím nedopadlo, a cítí hněv kvůli tomu, že se s íránským režimem jedná. 

Poslechněte si rozhovor i s bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky Jiřím Šedivým, který dnes působí na CEVRO Univerzitě.