Tureček: Trump hraje karty, Íránci šachy. Nikdo už nemluví o pádu režimu, USA řeší jak vycouvat
Americký prezident Donald Trump chce, aby se další arabské státy připojily k abrahámovským dohodám, kterými v roce 2020 některé muslimské země normalizovaly vztahy s Izraelem. „Neumím si představit, že by dnes nějaký důstojný arabský vůdce kývl a řekl, ano, tak my uznáme Izrael, bez ohledu na tu hrůzu v Gaze,“ poukazuje v pořadu Interview Plus blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.
Odveta Izraele v Gaze byla po říjnovém útoku Hamásu podle experta natolik krvavá, že žádná z arabských zemí od té doby nepřistoupila na podepsání abrahámovských dohod bez toho, aniž by se jasně vyřešila palestinská otázka.
Čtěte také
Americký prezident Donald Trump teď podpisem dohod a uzavřením míru arabských zemí s Izraelem podmiňuje například svobodné vyvážení ropy nebo uvolnění Hormuzského průlivu. „Je to naprosto iluzorní,“ reaguje expert z Metropolitní univerzity Praha.
Čtěte také
Připomíná, že takzvaná Arabská iniciativa vznikla už v roce 2002 a slibovala, že pokud Izrael umožní vznik palestinského státu, všechny arabské země ho uznají. Izrael ale dohodu nepřijal.
„Abrahámovské dohody přicházejí o dvě dekády později a toto dohánějí,“ zasazuje odborník do kontextu. „Jestliže jsou Arabové tímto tlačeni do toho, co už před čtvrtstoletím nabízeli, tak o to více si myslím, že je to pro ně z hlediska prestiže ne úplně skousnutelné,“ vysvětluje.
Ponižování zajatců
Několik arabských států odsoudilo jednání izraelského krajně pravicového ministra Itamara Ben Gvira. Na sociálních sítích se ve videu vysmíval zadrženým aktivistům z mezinárodní flotily plující do Gazy.
Čtěte také
„Myslím, že se celá věc přeceňuje,“ shrnuje Tureček. „Jsou země, třeba Česká republika, které se k tomu nijak nevyjádřily. Ale normální civilizované země takové jednání vládního činitele odsoudí.“
Ponižování zadržených lidí má ale podle něj určitou symboliku a Palestincům se děje dlouhodobě, zejména v době krizí, jak ukázal i konflikt v Gaze.
„To je ponižování zajatců zcela jednoznačně, kdy se oblékali do spodního prádla Palestinek, rabovali domy v jižním Libanonu. Tohle neodsuzuje nikdo, protože se to netýká západních občanů,“ upozorňuje.
„Trump se bojí“
Americký prezident zmínil, že by si přál, aby se k abrahámovským dohodám ve finální fázi přidal i Teherán. Podle experta to říkal s myšlenkou, že tamější režim během několika dní padne. Dnes je ale rozložení sil úplně jiné, poukazuje.
Čtěte také
„Nikdo už nemluví o pádu režimu a řeší se, jakým způsobem z té války Američané vycouvají,“ všímá si a poukazuje, že změnu vnímá i Izrael.
„Zdá se, že v Izraeli začíná zavládat panika, že Trump je schopný se dohodnout s Íránem, aniž by zohlednil všechny podmínky a ultimáta, která dlouhodobě vznáší izraelský premiér Benjamin Netanjahu.“
Dohodu podle něj chtějí Spojené státy i Írán. Trump by tak mohl přistoupit i na kompromis podobný jím kritizované dohodě, kterou s Teheránem dříve uzavřel někdejší americký prezident Barack Obama.
„Donald Trump se prostě bojí, že vyjednávání zkrachují a on bude muset do války. Bojí se víc než Íránci,“ poukazuje. „Íránci se bojí méně, protože počítají se ztrátami,“ uzavírá blízkovýchodní expert a shrnuje rozdílná jednání Washingtonu a Teheránu: „Trump hraje karty, Íránci hrají šachy.“
Dopadne vyjednávání na říjnové volby v Izraeli? Může Trump arabské země k podepsání dohod přesvědčit? A jak silný hlas má Izrael? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
